Články

Dylanovy mediální šarvátky: Playboy interview, 1966.

Pokud jste Dylana sledovali uprostřed 60. let a zajímaly vás hlubší články či rozhovory, nenašli jste je v tehdejších hudebních časopisech jako byl britský Melody Maker či americký Billboard. Naopak, jeden z prvních fundovaných rozhovorů otiskl časopis Playboy, bez jakékoli pikantní motivace.

17. 1. 2022 | číst vše...

Ve studiu s Bobem Dylanem, Al Kooperem a Mike Bloomfieldem

Klíčová alba Boba Dylana z 60. let, tedy ta, která se nejhlouběji otiskla do historie, byla převratná nejen textově, ale i zvukové. To souviselo nejen s volbou nástrojů i hráčů, ale též s intuitivním procesem, jak proměnit píseň dosud uloženou ve fantazii autora do konkrétní zvukové podoby. Takhle například probíhala komunikace mezi Dylanem a Robbie Robertsonem, kytaristou skupiny The Band, která Dylana doprovázela v letech 1965-67…

3. 1. 2022 | číst vše...

Paolo Angeli: kolize avantgardy s hudbou Středomoří

Sardinie, to nejsou jen pláže a polyfonní zpěv. Inovátor Angeli vynalezl “preparovanou kytaru” a je častým spoluhráčem Ivy Bittové. Zatímco John Cage mezi struny “preparovaného klavíru” vkládal tuhé předměty, aby získal perkusivní tóny, Angeliho úpravy jdou dál, a to v hráčské, kompoziční i nástrojářské rovině. Jeho preparovaná kytara připomíná rafinovaný a zmenšený orchestr. Má 18 strun, Angeli ji opatřil přídavnými pružinami, nastavení mění v průběhu skladby pedály a střídá hru prsty a smyčcem.

24. 10. 2021 | číst vše...

Hrdelní zpěv kořeněný elektřinou

V centru Asie leží Tuva, země známá trojúhelníkovými známkami a hrdelním zpěvem. Zatím co tradiční hudbu regionu reprezentuje světově známá skupina Huun Huur Tu, Albert Kuvezin obratně balancuje mezi staletými tradicemi, punk-rockem a elektronikou, díky čemuž si jeho skupina Yat-Kha vysloužila označení Pogues dálného Východu.

2. 8. 2021 | číst vše...

Hudební recepty z Kréty

Na mapě hudebních stylů tvoří řecký ostrov Kréta pomyslnou spojnici mezi Evropou a Orientem. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil Ross Daly, hudebník s irskými kořeny. Podobně jako celá generace Evropanů okouzlených v éře hippies indickou spiritualitou i hudbou, cestoval pravidelně do Indie. Dalyho trasa vedla přes Řecko a jako nástroj si zvolil sitar. Nakonec ho ale očarovala krétská lyra, navzdory jménu podobná víc houslím než evropské lyře.

7. 6. 2021 | číst vše...

Dvě strany téže mince: zrcadlení textu to hudby a naopak. Hudba beze slov, slova místo hudby.

Za hudbu beze slov v této úvaze nebudeme považovat instrumentální skladby, ale ty,  jejichž vokální part nesděluje verbální příběh. Do této množiny lze řadit jak texty ve fiktivních jazycích skupin Magma či Talking Heads, tak i tradiční žánry včetně skandinávských halekaček, sámského joiku či skotské puirt à beul, známé též jako mouth music.

31. 5. 2021 | číst vše...

Od maďarského sebevražedného songu k totalitnímu folkloru


Vypjaté emoce, touha, prožitek a stavy duše jsou s hudbou natolik propojené, že se často stávají označením žánrů či hudební kvality. Příkladem jsou anglické termíny feeling, soul, či portugalské fado, což je osud, nebo saudade, touha. V Brazílii vznikl žánr choro, tedy pláč, který je kupodivu čistě instrumentální, zatímco morriña je termín typický pro Galicii, označující stesk po rodné zemi.

24. 5. 2021 | číst vše...

Hearn Gadbois, filosof perkusí, který zakotvil v Praze

K nejdůležitějším znakům, jimiž se hudba Západu liší od blízkého Východu, patří individualistická práce s rytmem. V newyorské hudební komunitě patřil k mistrům této disciplíny Hearn Gadbois, který žije od roku 2007 v Praze.

17. 5. 2021 | číst vše...

Portugalsko a fado. Aneb proč je důležité si připomenout Amálii Rodrigues

Fado znamená česky osud, a v Portugalsku se stalo součástí národní identity, stejně jako ve Francii šanson či flamenco v Andalusii. Nejznámější žijící osobností této hudby je Mariza, do světa fado úspěšně exportují i další umělci: Ricardo Ribeiro či zpěvačky Carminho, Ana Moura, Lina.

9. 5. 2021 | číst vše...

Kořeny – pro jednoho intelektuální spekulace, pro jiného samozřejmost

Téma „Hledání kořenů“ lze brát i jako výzvu k sebereflexi. Nejedná se o signál, že je něco v nepořádku, neboť kořeny se nám natolik vzdálily, že je nutno je hledat? Situace typická spíše pro bílé Evropany, nežli například pro romské hudebníky z našeho kontinentu, anebo – namátkově – pro obyvatele Mali, Alžíru anebo Kuby. Tamní hudebníci zkrátka hrají, aniž by o nějakých kořenech spekulovali.

26. 4. 2021 | číst vše...

Neviditelný producent Ben Mandelson

Během posledních čtyřiceti let se Ben Mandelson zařadil k nejinspirativnějším osobnostem v oblasti world music. U nás jsme ho mohli vidět i na koncertech se skupinou Les Triaboliques, důležitou roli sehrál jako spoluzakladatel veletrhu Womex.

19. 4. 2021 | číst vše...

Spiritualita v tavícím kotlíku: jak korespondují hudební fuze a synkretická náboženství

Migrace, bohužel často vynucená, dala vzniknout nejen desítkám novodobých hudebních stylů, od jazzu přes salsu až po tango, ale také novým náboženstvím označovaným jako synkretická.  Slovo synkretismus dle encyklopedie znamená:  sjednocení či fuze rozdílných náboženství, kultur nebo filozofií

12. 4. 2021 | číst vše...

Hudební aktivita jako protipól vyšlapaných cest

Sam Charters (1929-2015) a jeho cesty za blues,  Mercedes Sosa (1935–2009) a její zakazované písně – a garážový hit Louie Louie  v hledáčku FBI. . Zatímco dění na hudební scéně plní stránky mainstreamových médií, pohyby v zákulisí pronikají na veřejnost s velkým zpožděním.

5. 4. 2021 | číst vše...

All Along The Watchtower: Hendrixova coververze se jako bumerang vrací k Dylanovi.

Dylanova skladba All Along The Watchtower patří k unikátům rockové historie. Zatímco coververze jiných jeho písní potvrzovaly, že Dylanově individualistickému pojetí se málokdo jiný vyrovná, All Along The Watchtower byla výjimkou. Dodnes to je jeden z nejvypjatějších Dylanových “rébusů”, a to nejen díky obsahu, ale i načasování.

29. 3. 2021 | číst vše...

Hendrix očima Davida Dorůžky, rozhovor otce se synem

Hendrix předčasně zemřel, podobně jako další rockové osobnosti Jim Morrison, Janis Joplin či Brian Jones. Ale podobný osud měla i řada jazzmanů, John Coltrane se dožil pouze 40 let a Charlie Parker 35. Rozdíl je ale v tom, že 60. léta byla úžasně intenzivní doba, v rozmezí pár let vznikly desítky přelomových desek.

22. 3. 2021 | číst vše...

Starší články »


Rubriky

Poslední články