Harmonie

Muzikant, který odmítá být módní

Po 42 letech a 14 albech znějí Lo’Jo stále jako spolek vizionářů z jiného světa. Jejich kořeny sahají do punkrockové éry, v hudbě to ale slyšet není. Právě tak jsou Lo’Jo nedotčeni francouzskými hudebními stereotypy. Pokud zaslechnete stopu šansonu, pak je posunuta do pokřivené perspektivy Toma Waitse. Hudebně inspiroval Lo’Jo trumpetista Don Cherry, rocková psychedelie, experimentální hudba skupin jako Magma…

19. 11. 2024 | číst vše...

Africké bubnování v české kotlině

Fascinace Západu africkými rytmy má dlouhou historii. Trumpetista Dizzy Gillespie představil roku 1947 afrokubánské rytmy jazzovému publiku prostřednictvím bubeníka Chana Pozo. Ginger Baker, hráč na bicí ve slavné skupině Cream, žil v Nigérii a produkoval nahrávky průkopníka afrobeatu Felu Kutiho. Africké rytmy inspirovaly i Jana Rychlíka, skladatele a též bubeníka orchestru Karla Vlacha, ke kompozici Africký cyklus (1962).

29. 9. 2024 | číst vše...

Jak Finsko pronikalo na mapu world music, 1971-2024

Skupina Värttinä či akordeonistka Maria Kalaniemi zanesly Finsko na hudební mapu světa. Phillip Page byl tichým mužem v zákulisí, který to řídil.
Finsko patří k hudebně nejpestřejším regionům Evropy. Pět a půlmilionová země nabízí ošidné liché rytmy z Karélie, sámský joik, energií nabité tance tradičních houslistů zvaných pelimanni, finské tango, zhudebněné texty z eposu Kalevala a samozřejmě hudbu dvou finských národních nástrojů, akordeonu a citery kantele.

1. 8. 2024 | číst vše...

Jak balkánský sud prachu proměnil světovou hudbu

Pronikání balkánských stylů na světovou scénu sledujeme v posledním půlstoletí nejčastěji v jazzu i ve world music. Přispěl k tomu Goran Bregović a jeho soundtracky k filmům Emira Kusturici, pianista Milcho Leviev z Bulharska, který hrál s Donem Ellisem i s Billy Cobhamem. Důležitou roli měl i revival východoevropských klezmerbandů. Ten ovšem nezačal v Evropě, ale Spojených státech. Nezapomínejme také, že jako první popsal balkánskou hudbu z naší perspektivy malíř a folklorista Ludvík Kuba.

1. 5. 2024 | číst vše...

Romské paralely Júlie Kozákové

Když se Ida Kelarová, jedna ze sester Ivy Bittové, po pádu totality vrátila z exilu a začala hudebně osvětovou činnost, zaměřenou na romskou mládež, netušila jak bohatou sklizeň její nápad přinese. Jejím sborem Čhavorenge prošla jako teenager slovenská zpěvačka Júlia Kozáková, která paradoxně sama romského původu není. Júlia pokračovala po maturitě ve studiích v Londýně na univerzitě SOAS, plným jménem School of Oriental and African Studies. V hudebním světě je to ústav světového renomé, především díky osobnosti Lucy Duran, která vedle vědeckých disciplin studovala v Západní Africe hru na koru a jako producentka pomohla na svět celé řadě průlomových alb. Kozáková na SOAS vystudovala etnomuzikologii a sociální antropologii a nyní pokračuje na JAMU v Brně, kde studuje jazzový zpěv.

20. 4. 2024 | číst vše...

Sběr tradiční hudby ve 21. století, recept z Itálie

Jak by si počínali sběratelé jako páter Sušil, Leoš Janáček či Béla Bartók, kdyby žili dnes? Ohrožené tradice, které se jim podařilo zachytit, v některých regionech definitivně zmizely, jinde žijí dál. Zpěvačka Hiram Salsano se narodila v Agropoli, přímořském letovisku 120 km jižně od Neapole. Od roku 2005 navštěvovala venkovské farmy ve vnitrozemí a nahrávala zpěvy těch nejstarších žijících pamětnic a pamětníků.

10. 4. 2024 | číst vše...

Návrat ztracené arménské hudby

Na rozdíl od převládající rutiny, upravovat staré melodie pro současné nástroje, postupuje Eskenian opačným směrem. Skladby známé z klavírních úprav vrací do původního kontextu, a přenáší je zpět do autentické instrumentace lokálních nástrojů. Nebylo by přesné říkat “lidových”, protože sloužily i v umělecké hudbě příslušných kultur. I to je důvod, proč není snadné hudbu Gurdjieff Ensemblu žánrově zařadit, neodpovídá totiž obvyklé představě staré či tradiční hudby.

1. 4. 2024 | číst vše...

Arabská loutna v nearabském světě

Arabská loutna oud je považována za předchůdce celé plejády strunných nástrojů včetně evropské kytary. Na rozdíl od ní ale nemá pražce a není tedy limitována evropským laděním. Termín “arabská” je navíc zavádějící, řada vynikajících hráčů žije v Turecku, Izraeli či Arménii a díky migračním pohybům posledních dekád i v Evropě. Nástroj získal respekt v jazzovém světě díky hudebníkům jako Anouar Brahem z Tunisu, který natáčí pro ECM, či Rabih Abou-Khalil z Libanonu. Ten na konzervatoři v Bejrútu studoval vedle loutny oud také flétnu, kterou tam učil český pedagog Josef Severa.

10. 3. 2024 | číst vše...

Hudba Balkánu americkýma očima

Hudbu Východní Evropy objevil Shaun Williams jako humanitární dobrovolník na Ukrajině před 15 lety. Nyní se ve své doktorské práci věnuje romské hudbě, a jako akordeonista doprovází zpěvačku Corinu Sirghi. Plný název jejich skupiny zní Corina Sirghi i Taraful Jean Americanu. Taraful je historické označení ansámblů, v nichž působí elitní romští hráči zvaní lautari, což je odvozeno od slova lauta, loutna.

1. 2. 2024 | číst vše...

Katalánsko-řecká cesta ke staré hudbě.

Světově uznávaný multiinstrumentalista Efrén López pochází z Valencie, té části Španělska, kde se mluví především katalánsky, jeho specialitou je hudba středověku i staré nástroje. Proslavil se před více než dvaceti lety se skupinou L’Ham de foc, Ohnivý hák, zaměřenou na starou hudbu i staré nástroje, ovšem jinak než bylo v té době zvykem: místo replik archivních melodií hrál vlastní tvorbu, s historickými styly sofistikovaně provázanou.

10. 1. 2024 | číst vše...

Jak zpěvačka ze Semaforu získala cenu kanadské Akademie

Lenka Lichtenberg začínala jako jedna ze semaforských dětských zpěvaček. Za své poslední album získala kanadskou cenu Juno.
Lenka Lichtenberg spolu s dalšími skladatelkami zhudebnila básně, které psala její babička vězněná v Terezíně. Album, nazvané Zloději snů, představí pražskému publiku na koncertě v Židovském muzeu v neděli 11. června, doprovázet ji bude česká multiinstrumentalistka a zpěvačka Mili Janatková, která album též ilustrovala svými kresbami, kanadská klavíristka Fern Lindzon a rovněž kanadská houslistka Jessica Deutsch.

8. 9. 2023 | číst vše...

Půl století s world music

Není to poprvé, kdy hudba daleko od mainstreamu budí pochybnosti většinového publika. Americký kritik Ted Gioia, autor zásadní knihy Music: A Subversive History, která vyšla i v češtině jako Hudba Podvratné dějiny, vzpomíná na pošetilé snahy přejmenovat jazz, když jeho vývoj nabral nečekané zatáčky: “Přejmenujte i Godzillu. Pokud bude ale dál ničit Tokyo, tak ten remake nevydrží. ” Termín world music se od jazzu i Godzilly podstatně liší.

25. 8. 2023 | číst vše...

Blues, jak se hraje na Sahaře

New Orleans byl kolébkou jazzu, v Buenos Aires se zrodilo tango, kluby v Hamburku i Liverpoolu utvářely hudbu Beatles. Námořní přístavy byly těmi nejvýkonnějšími tavícími kotlíky. Má tedy Sahara roli kulturní pustiny? Festivaly, které zde vznikly, ukazují opak. Prvním signálem byl zrod “pouštního blues”. Tento hudební novotvar vznikl v komunitách Tuaregů, saharských nomádů,

10. 8. 2023 | číst vše...

Meral Polat: Nečekej, že  odpověď přijde za tebou.

Meral Polat se narodila v Amsterdamu, kam se její rodiče vystěhovali z kurdské komunity v Anatolii. Vystudovala herectví a hudbě se začala věnovat před dvěma lety, když zemřel její otec. Ten byl formálně gastarbaiter, ale duší básník. Jeho texty zpěvačka zhudebnila na svém zcela výjimečném debutovém albu Ez ki me,

15. 7. 2023 | číst vše...

Voodoo jako inspirace pro umění i revoltu

To, že novodobé žánry jako blues, jazz, samba či reggae vděčí za svůj potenciál africkým kořenům, je obecně známé. Méně se už debatuje o tom, jak se do této hudby promítla africká spiritualita. Přitom stačí srovnat černošské gospely s evropskými církevními zpěvy, abychom našli zásadní rozdíl v emocionalitě a feelingu. Gospel, tedy černošské písně doprovázející bohoslužby na americkém Jihu, který do světa pronikl díky tak silným osobnostem jako Aretha Franklin či Mahalia Jackson, je ovšem jen příslovečnou špičkou ledovce.

10. 4. 2023 | číst vše...

Starší články »


Rubriky

Poslední články