Po 42 letech a 14 albech znějí Lo’Jo stále jako spolek vizionářů z jiného světa. Jejich kořeny sahají do punkrockové éry, v hudbě to ale slyšet není. Právě tak jsou Lo’Jo nedotčeni francouzskými hudebními stereotypy. Pokud zaslechnete stopu šansonu, pak je posunuta do pokřivené perspektivy Toma Waitse. Hudebně inspiroval Lo’Jo trumpetista Don Cherry, rocková psychedelie, experimentální hudba skupin jako Magma…
19. 11. 2024 | číst vše...
Fascinace Západu africkými rytmy má dlouhou historii. Trumpetista Dizzy Gillespie představil roku 1947 afrokubánské rytmy jazzovému publiku prostřednictvím bubeníka Chana Pozo. Ginger Baker, hráč na bicí ve slavné skupině Cream, žil v Nigérii a produkoval nahrávky průkopníka afrobeatu Felu Kutiho. Africké rytmy inspirovaly i Jana Rychlíka, skladatele a též bubeníka orchestru Karla Vlacha, ke kompozici Africký cyklus (1962).
29. 9. 2024 | číst vše...
Skupina Värttinä či akordeonistka Maria Kalaniemi zanesly Finsko na hudební mapu světa. Phillip Page byl tichým mužem v zákulisí, který to řídil.
Finsko patří k hudebně nejpestřejším regionům Evropy. Pět a půlmilionová země nabízí ošidné liché rytmy z Karélie, sámský joik, energií nabité tance tradičních houslistů zvaných pelimanni, finské tango, zhudebněné texty z eposu Kalevala a samozřejmě hudbu dvou finských národních nástrojů, akordeonu a citery kantele.
1. 8. 2024 | číst vše...
Pronikání balkánských stylů na světovou scénu sledujeme v posledním půlstoletí nejčastěji v jazzu i ve world music. Přispěl k tomu Goran Bregović a jeho soundtracky k filmům Emira Kusturici, pianista Milcho Leviev z Bulharska, který hrál s Donem Ellisem i s Billy Cobhamem. Důležitou roli měl i revival východoevropských klezmerbandů. Ten ovšem nezačal v Evropě, ale Spojených státech. Nezapomínejme také, že jako první popsal balkánskou hudbu z naší perspektivy malíř a folklorista Ludvík Kuba.
1. 5. 2024 | číst vše...
Když se Ida Kelarová, jedna ze sester Ivy Bittové, po pádu totality vrátila z exilu a začala hudebně osvětovou činnost, zaměřenou na romskou mládež, netušila jak bohatou sklizeň její nápad přinese. Jejím sborem Čhavorenge prošla jako teenager slovenská zpěvačka Júlia Kozáková, která paradoxně sama romského původu není. Júlia pokračovala po maturitě ve studiích v Londýně na univerzitě SOAS, plným jménem School of Oriental and African Studies. V hudebním světě je to ústav světového renomé, především díky osobnosti Lucy Duran, která vedle vědeckých disciplin studovala v Západní Africe hru na koru a jako producentka pomohla na svět celé řadě průlomových alb. Kozáková na SOAS vystudovala etnomuzikologii a sociální antropologii a nyní pokračuje na JAMU v Brně, kde studuje jazzový zpěv.
20. 4. 2024 | číst vše...
Jak by si počínali sběratelé jako páter Sušil, Leoš Janáček či Béla Bartók, kdyby žili dnes? Ohrožené tradice, které se jim podařilo zachytit, v některých regionech definitivně zmizely, jinde žijí dál. Zpěvačka Hiram Salsano se narodila v Agropoli, přímořském letovisku 120 km jižně od Neapole. Od roku 2005 navštěvovala venkovské farmy ve vnitrozemí a nahrávala zpěvy těch nejstarších žijících pamětnic a pamětníků.
10. 4. 2024 | číst vše...
Na rozdíl od převládající rutiny, upravovat staré melodie pro současné nástroje, postupuje Eskenian opačným směrem. Skladby známé z klavírních úprav vrací do původního kontextu, a přenáší je zpět do autentické instrumentace lokálních nástrojů. Nebylo by přesné říkat “lidových”, protože sloužily i v umělecké hudbě příslušných kultur. I to je důvod, proč není snadné hudbu Gurdjieff Ensemblu žánrově zařadit, neodpovídá totiž obvyklé představě staré či tradiční hudby.
1. 4. 2024 | číst vše...
All texts on this website by Petr Dorůžka are licensed under a Creative Commons License 
|
kblh webdesign