Klezmer z epicentra

5. 6. 2007 | Rubriky: 2007,Články,Rock & Pop

Music International Exposure, březen 2007, Izrael

Pro českého hudebního fanouška je Izrael země neprobádaná, ale ve světovém panoramatu tavících kotlíků a kulturních křižovatek zaujímá klíčové místo. Jako exportér vyhraněných a unikátních hudebních stylů má Izrael potenciál, ale na rozdíl třeba od Brazílie či Kuby svět zatím zdejší hudbu nezná. Což byl důvod, proč letos na jaře pozvalo Izraelské ministerstvo zahraničních věcí několik desítek hudebních novinářů a festivalových organizátorů na koncertní maraton do Tel Avivu a Jeruzaléma.

Překvapivé bylo, že hned první večer byl zaměřen na klezmer, styl populární spíš v Evropě a USA, ale v Izraeli považovaný za vymírající historicky relikt. Oy Division [viz demonahrávky na MySpace] se inspirovali jménem dobře známé britské skupiny, ale svojí hudbou stáli na hony daleko od euroamerických klezmerbandů, na místo muzikologické pečlivosti a virtuozity vsadili na feeling téměř pankáčskou sebedůvěru. “Sefardsko kabalistický” Ensemble Iona mířil hodně blízko k trance music, žánru který nebývá spojován ani s Izraelem ani s klezmerem. Frontman kapely Naor Carmi, ex-člen průkopnických Bustan Abraham, střídal basu s kuriozním nástrojem “yaili tanbur”, který vzhledem připomíná banjo, ale hraje se na něj ve svislé poloze smyčcem.

K dalším vrcholům patřila Victoria Hanna, označovaná spíše za “voice artist” než za zpěvačku. Ač je jí teprve kolem třicítky, silou osobnosti i překračováním hranic je srovnatelná s Laurií Anderson či Meredith Monk. V repertoáru má rapovou verzi hebrejské abecedy či biblických textů, ke krajním příkladům jejího velmi širokého záběru patří společné nahrávky pořízené v New Yorku se členy Gogol Bordello.

Jeden ze čtyř dnů přehlídky byl věnován výletu do jeruzalémského klubu Yellow Submarine. Hip-hopoví Coolooloosh překvapili vynalézavostí, muzikálností a díky kultivovanému dialogu dechových nástrojů by obstáli i před jazzovým publikem. Součástí programu byly i noční koncerty JazzFestu v telavivském divadle Giva’tayim, které nejen potvrdily, že Izrael je hudební velmocí i na jazzovém poli (vynikající koncert 3 Cohens sextet) ale také odhalily skrytou, ale docela logickou spřízněnost mezi Izraelem a Balkánem. Skupina Tizmoret kombinovala trubku a tureckou loutnu saz s bariton-hornem, typickým nástrojem Kusturicových dechovek, a též se smyčcovým banjem všudypřítomného Naora Carmiho. Dechy i rytmy připomínaly Gorana Bregoviće – ale tam kde je Bregović prvoplánový, se Tizmoret ubírá temnými zadními uličkami.

Na tu nejlepší hudbu ale často narazíte při spontánním muzicírováním v domácím prostředí. Manažerka Yvonne Kahan se stará nejen o zmíněnou Victorii Hannu či arabského virtuoza na loutnu oud Sameera Makhoula, ale i o Alayev Family, kterou tvoří několik generací rodiny Alayevů. Do Izraele se přistěhovali ze střední Asie, vedoucí 75letý Allo Alayev hraje na obrovskou tamburínu doira, synové na akordeon, darbouku, a vnoučata na citeru qanun. Na party u Yvonne sklidily zasloužený úspěch nejmladší muzikantky, jedenáctiletá houslistka Aviva a tříletá vnučka, suverénně bušící do darbouky.

Z článku v Rock & Pop, 2007/6