Alternativa/Jazz

S Philipem Glassem o “akademických” skladatelích i taxikářském řemesle

V pražském divadle Archa zazní ve čtvrtek 12. října 2023 ranné skladby Philipa Glasse, v provedení ansámblu, který skladatel založil roku 1968 v New Yorku. V sérii “vykopávky” nabízím rozhovor, který roku 1996 avízoval Glassovo první vystoupení v divadle Archa, společně s básníkem Alanem Ginsbergem: Nespoutanost 60. let otevřela cestu i takovým tvůrcům, jako je Philip Glass. Na rozdíl od “akademických” skladatelů, kteří měli zajištěný stabilní příjem na univerzitě, byl Glass součástí newyorského “downtownu”, pro který bylo typické prolínání hudby, výtvarného umění a tance.

1. 10. 2023 | číst vše...

Imaginární krajiny Briana Ena

Výtvarná instalace s hudbou Briana Ena v pražském Rudolfinu proběhla od 20. července do 24. září 2023. V sérii “vykopávky” nabízím vůbec první český rozhovor, který proběhl Londýně v listopadu 1991 a vyšel následující rok v Reflexu.

Když se zeptali Stevena Soderbergha, režiséra filmu Sex, lži a video, kde bere nápady, odpověděl: “To je jednoduché, zavřu se do pokoje se všema deskama Briana Ena, co mám doma.”

19. 9. 2023 | číst vše...

Dežo Ursiny, rozhovor z roku 1994

Protože právě přichází na trh posmrtné koncertní album Deža Ursinyho (1947-1995) Tisíc izieb, nabízíme rozhovor původně otištěný roku 1994 v české mutaci časopisu Playboy.

4. 8. 2014 | číst vše...

S Philipem Glassem o Indiánech Hopi a o výhodách taxíkářského povolání

Ve čtvrtek 16. července vytoupí v pražském Kongresovém centru americký skladatel a pianista Philip Glass s programem svých komorních skladeb, doprovázet ho bude violoncellistka Wendy Sutter (ex-The Bang on a Can All-Stars), a hráč na perkuse Mick Rossi.

6. 7. 2009 | číst vše...

Bivoj mezi šamany Dagmar Andrtová-Voňková

Všichni víme, jak malíř maluje, spisovatel píše a skladatel skládá. Jenže, hudba se v mnoha případech rodí i jiným způsobem. Na člověka často působí nejsilněji taková muzika, která nevznikla ani na notovém papíře, ani v nahrávacím studiu, ale proniká mezi nás od nepaměti tajnými chodbičkami. Kdo jsou vlastně ti lidoví hudebníci, skladatelé bez diplomu, ale s neomylnou intuicí?
“Já pracuju jako sochař,” tvrdí o té své hudbě DAGMAR ANDRTOVÁ-VOŇKOVÁ, která mezi našimi folkaři a písničkáři má už přes dvacet let pozici vyhraněné individualistky. “Jsem spíš výtvarník a hudba je pro mě hmota, s níž pracuji. Když dojdu k určitému tvaru, tak pak už jen hraju. Někdo ale zas tvoří až na jevišti.”

5. 2. 2009 | číst vše...

S Diamandou Galas o její bránici… a dalších skrytých faktorech

Na řadu koncertů jde člověk s napjatým očekáváním, a pak zjistí, že zase naletěl. U Diamandy Galás tomu bylo naopak. I když část publika nejspíš počítala jen se skandální show a se záplavou morbidností, výsledek byl nakonec docela vyvážený, a těžiště obou večerů v divadle Archa spočívalo v naprosto nedostižném zacházení zpěvačky s jejím hlasem. Kousky, kterými Yoko Ono provokovala publikum v 60. letech, působí dnes v takovém srovnání jako docela nevinné ječení.

květen 1995 pro Reflex (??)

21. 5. 1995 | číst vše...

Plavba osamělého pianisty

Keith Jarrett je mistr improvizace a jazzového piana. Jako virtuoz dovede uplatnit jak své klasické hudební vzdělání, tak i transcendenci japonského lučištníka, který s naprosto čistou myslí a bez jediného zachvění napíná tětivu, a šíp pak dopadne na místo určení jakoby z vlastní vůle.

20. 2. 1995 | číst vše...

Steve Reich: Zapomínání není žádná ctnost.

Když americký skladatel Steve Reich (nar. 1936) přijel se svojí skupinou na letošní Pražské jaro, byla to první splátka na čtvrt století starý dluh. Přibližně tak dlouhá doba totiž uplynula od počátků newyorské “minimal music”, která později vzbudila kultovní odezvu po celém světě. Během let se ovšem z minimalistických experimentů stala masově přijímaná hudba: nejpopulárnějším z skladatelem této vlny je dnes Philip Glass, autor řady oper (Einstein on the Beach), i soundtracků (Koyanisquatsi). Skladatel La Monte Young má naopak pověst vytrvalého experimentátora, a Steve Reich získal v tomto spektru postavení neokázalého tvůrce s širokým záběrem.

14. 7. 1994 | číst vše...

John Cale / Temná strana podzemí

John CalePo čtyřiceti letech Biafry ducha se Praha rychle stává cílem kultovních hvězd. Když tu loni vystoupili Velvet Underground, po koncertě následovalo pozvání na Hrad na večeři s prezidentem – což je příhoda v životě undergroundových rockových hrdinů rozhodně vzácná. John Cale, tichý, ale muzikantsky velmi záludný tvůrce, který Velvety spolu s Lou Reedem kdysi založil, se chystá letos do Prahy znovu, a to hned dvakrát.

původně v: Reflex, březen 1994

12. 3. 1994 | číst vše...

Jak vidí v Londýně český rock

Dvojí zeptání se pro Johna Peela, nejvýznamnější osobnost mezi anglickými discjockeyi, a Danny Kellyho, šéfredaktora New Musical Expressu.

Co hudba z Československa? Myslíte, že má ve světě nějakou šanci?

John Peel: “Já jsem dost skeptický, to co vám řeknu, berte jen jako velmi přibližnou generalizaci. Rock ve východní Evropě v minulosti vycházel z prostředí, jemuž u nás říkáme arts laboratory, které je tedy spíš muzeální, studijní a ze zdejšího hlediska ne příliš zábavné.

15. 2. 1992 | číst vše...

John Peel, nejvlivnější člověk britského radia

Rozhlasové pořady Johna Peela pomohly prosadit se mnoha kapelám, z nichž se později staly superhvězdy – Pink Floyd, Jethro Tull, Led Zeppelin… Jako discjockey Peel obratně balancuje už třicet let mezi masovými trendy a vlastním vkusem. Jeho hudební gusto patří ke skrytým silám, které ženou anglický rock dopředu. Peel vlastně nikdy nepouští desky, které by se zrovna vyskytovaly v žebříčku, ale hodně z toho, co hrál, nakonec v minulosti hitparády ovládlo. Na rozdíl od mnoha svých bývalých kolegů dělá vlastně pořád totéž, a ve svých třiapadesáti letech je stále stejný a docela normální

15. 2. 1992 | číst vše...

Pražský deník Franka Zappy

Frank Zappa sedí na balkoně budovy československého parlamentu a poslouchá projev, v němž prezident Václav Havel navrhuje ústavní zákon, který by mimo jiné změnil název vašeho státu zpět na Československá republika. Na novinářském balkoně, o patro výš, jsou kameramani Zappova týmu, kameramani českého Fan clubu Franka Zappy, Zappovi čeští fanoušci Olga, Gogo a Monik, kteří žili posledních 12 let ve Vídni a se Zappou udržovali pravidelné kontakty. Gogo a další vídenský Čech, zvaný Kocour, jsou zároveň reprezentanty firmy Globus a jezdí teď pravidelně do Prahy vyjednávat obchody, jejichž prvním výsledkem je uvedení desek Franka Zappy na náš trh, a to zřejmě v předstihu před nahrávkami mnohých slavnějších zahraničních hvězd. Uznávám, že tohle vše by před půl rokem znělo jako velmi odvážná science fiction.

15. 2. 1990 | číst vše...


Rubriky

Poslední články