Zakladatelem sestavy Sin Rumbo, která sehrála na pražské scéně v oblasti tanga průkopnickou roli, byl argentinský pianista, skladatel a výtvarník Julián Teubal. Po jeho odjezdu z Prahy domů do Buenos Aires před šesti lety skupina naštěstí nezanikla a znovuožívá v pravidelných intervalech při Teubalových návštěvách v Česku: ve čtvrtek 10. srpna vystoupí Julián Teubal & Sin Rumbo v pražském Jazz Docku.
2. 8. 2017 | číst vše...
Finský národní epos Kalevala se letos dočkal nového vydání v nakladatelství Academia. Úctyhodná publikace o 1100 stranách u nás poprvé vychází s původními finskými ilustracemi, text doplňují detailní a zasvěcené poznámky i řada studií, které Kalevalu zasazují do širšího kontextu. Pro laické čtenáře je možná překvapením, že nakladatel použil 120 let starý český překlad Kalevaly od Josefa Holečka (1853-1929).
1. 6. 2015 | číst vše...
Do společenství ztracených židovských měst východní Evropy patří Lvov právě tak jako Krakov či černomořský přístav Oděsa. Ve všech třech případech se jednalo o tavící kotlíky, v nichž židovská komunita sehrála klíčovou roli. Její strasti, naděje, poesii i hudbu, kterou postupně zlikvidovaly pogromy, stalinské čistky i holocaust, mapuje bohatě vybavené CD Wandering Stars.
25. 8. 2014 | číst vše...
V první polovině letošního roku proběhla tiskem zpráva, že Roger Waters vyzývá hudební veřejnost k bojkotu Izraele. Podobně ostré stanovisko, i když s menší publicitou, zastávají tak významní umělci jako Paco de Lucia či John McLaughlin. Značně kontroverzní zkušenosti s tímto fenoménem mají nejen organizátoři izraelských festivalů, ale i agenti, kteří izraelské umělce vyvážejí do světa. Pikantní na celé věci je, že právě oni jsou největšími oponenty tvrdé linie izraelské politiky a sympatizují s vrácením okupovaných palestinských území.
16. 12. 2013 | číst vše...
Zájem Evropanů o africkou hudbu za posledních dvacet let dramaticky vzrostl. Tradičními ohnisky africké kultury jsou hlavní města dřívějších koloniálních mocností, Londýn, Paříž a Brusel, zatímco v Praze se na afrických koncertech zatím schází spíše vyhraněné kultovní publikum. K průkopníkům na tomto poli patří skupina Marimba Mama. Ta vydala před několika měsíci velmi zdařilé druhé album Horizons. Její bubeník. Tomáš Kerle, studoval africké bubnování v Guineji a Mali a vede internetový portál afro.cz, věnovaný africké hudbě i nástrojům.
9. 12. 2013 | číst vše...
Festival, který za značně riskantních podmínek inicioval roku 1982 Peter Gabriel, se rozrostl do rozvětvené rodiny hudebních akcí, rozmístěných od Austrálie přes Singapur, Španělsko a Anglii až po Seattle. Jeho jediný pražský ročník, který proběhl roku 2000, se bohužel nepodařilo zopakovat, což ale expanzi naštěstí nezastavilo.
20. 9. 2013 | číst vše...
Když rocker překročí hranice své profese a napíše knížku, výsledek je někdy poťouchlý, často legrační a téměř vždy nekonvenční, čehož první důkaz podal John Lennon v textech do češtiny překládaných jako Písání. Žánrově nepříliš vzdálený je Turnový háj Evy Turnové. Knížku tvoří, podobně jako v Lennonově případě miniatury, v nichž se protínají ostré, někdy až zákeřné metafory s kaleidoskopickými vzpomínkami, výsledný efekt je překvapivě osvěžující.
22. 7. 2013 | číst vše...
Milovníci kategorií by Čankišou možná označili jako futuristické pokračování brněnské alternativy, ale jejich hudba se stereotypům vzpírá. Staví víc na komunikaci než na vymezování se vůči pokleslému popu, jejich styl je obdivuhodně všežravý. U které jiné tuzemské kapely byste vedle sebe našli tak různorodé odkazy jako je skandinávská hudba, zpěvy qawwali zpopularizované Nusrat Fateh Ali Khanem, či vlivy posbírané na výjezdech do tak vzdálených míst jako je ostrov Reunion. Loni se skupině podařilo vycestovat až do Malajsie na Rainforest World Music Festival na ostrov Borneo.
29. 4. 2013 | číst vše...
K valašské identitě se nehlásí jen obyvatelé hornatého regionu na severozápadní Moravě. Pohoří Beskydy zasahuje i do Polska, tamní Valaši svůj původ rovněž odvozují od pastevců, kteří sem přišli z Rumunska, a hrají podobnou hudbu, jakou jsme zvyklí slýchat od moravských kapel. Polská skupina Wolosi dokonce natočila skladbu Od Moravy jde déšť, a svůj repertoár čerpá z přesně vymezeného místa v polských Beskydách.
10. 12. 2012 | číst vše...
Pokud jsou zpěvačka Márta Sebestyén a skupina Muzsikás označováni za velvyslance maďarské tradiční hudby a hlavní hybatele revivalistického hnutí, známého jako tanc-ház, multiinstrumentalista Nikola Parov má na tomto poli roli šedé eminence. Vždy byl ve správnou dobu na správném místě: spolu s irskými hudebníky Andy Irvinem a Davy Spillanem natočil roku 1991 průlomové album East Wind, které pro Západ objevilo kouzlo balkánských stylů ještě před tím, než Goran Bregovič zviditelnil srbské dechovky v Kusturicově Undergroundu.
3. 12. 2012 | číst vše...
I když Iván Gutiérrez je původem z Kolumbie a podstatnou část života strávil ve Spojených státech, koncertuje a natáčí především v Česku. Hudebně navazuje na kultivovaný, vysoce osobní a poetický proud zvaný nueva canción, v němž excelují hlavně Kubánci a další Latinoameričané. Roku 1993 se objevil poprvé před českým publikem po boku Zuzany Navarové, jejíž zásluhy ještě zdaleka nebyly doceněny. S dnešním odstupem je můžeme rozdělit do dvou vrstev: v té první je její vlastní hudba, která dávno před tuzemským nástupem world music otevřela českému publiku cestu za hranice anglosaských stylů.
26. 11. 2012 | číst vše...
“Keltská hudba” je termín praktický a srozumitelný, ale muzikologové jej zavrhují. Keltská kultura je přece záležitostí historie a muzeálních exponátů. Ale přesto existují osobnosti, jejichž tvorba hranice mezi minulostí a přítomností, i mezi jazykovými regiony překlene. Zpěvačka Brigitte Koalreg se pohybuje v bretaňské i velšské hudbě, navíc ovládá angličtinu i francouzštinu.
5. 11. 2012 | číst vše...
Hudba Bretaně, Provence i polyfonní sbory z Korsiky patří k tomu nejcennějšímu, čím Francie přispěla do pestrobarevné globální polévky zvané world music. Paradoxní je, že obyvatelé uvedených regionů patří v 65 milionové Francii k menšinám, které francouzský stát ve 20. století tvrdě asimiloval, francouzština jejich jazyky nelítostně vytlačila. Mezi hudebníky dodnes kolují bizarní historky o tom, jak státní správa umisťovala na základní školy učitele z opačných jazykových zón, což možnost domluvit se lokálním jazykem prakticky znemožňovalo.
29. 10. 2012 | číst vše...
Hudebním blížencem Yanna Fañche Kemenera je o dva roky mladší Erik Marchand. Ve světě je o něco známější, stál u zrodu žánrově velmi rozmanitých projektů. Vedle zpěvu je specialistou na lokální paralely klarinetu, a když na toto téma organizoval ve Francii festival a hledal hráče na tarogato, východoevropskou variantu nástroje, spřátelil se s rumunským ansámblem Taraf de Caransebes..
22. 10. 2012 | číst vše...
Skotsko, Bretaň či Irsko neláká návštěvníky jen scenérií, ale i hudbou. Styly, díky jazykové spřízněnosti označované jako keltské, navíc ovlivnily řadu tuzemských kapel. Specifickou stránku tohoto trendu jsou keltské festivaly, od Svátku keltské kultury Beltine, letos pořádaného v Náměšti nad Oslavou v noci z 30. dubna na 1. května, až po obří akci Festival Interceltique v bretaňském přístavu Lorient. Vzácnější jsou koncerty autentických umělců z keltské zóny na českých podiích.
15. 10. 2012 | číst vše...
All texts on this website by Petr Dorůžka are licensed under a Creative Commons License 
|
kblh webdesign