Tigran Hamasyan: Arménská hudba ve světovém kontextu  

23. 6. 2023 | Rubriky: Články,Uncategorized

K nejzajímavějším hostům jarní části Jazzfestu Brno patřil pianista Tigran Hamasyan. Proč jsou jeho arménské kořeny pro světové publikum tak přitažlivé?

Jeho vlast má v dnešním hudebním světě výjimečné místo, příčiny jsou v historii. Ve starověku sahala od Kavkazu a Kaspického moře až ke středomořskému pobřeží a byla důležitou křižovatkou kultur. Současná Arménie má necelé 3 miliony obyvatel, ale zhruba dvojnásobný počet Arménů žije v cizině, nejvíce v USA, Rusku a ve Francii. Z vlasti je vyhnala chudoba i agresivita sousedních zemí. Z arménské diaspory pochází řada světových umělců: francouzský šansoniér Charles Aznavour, spisovatel William Saroyan, zpěvačka Cher či Serj Tankian, vedoucí americké metalové skupiny System of a Down.

Kořeny arménské hudby zmapovalo několik osobností. Sayat Nova, současník Mozarta, byl básník-hudebník a především bard, jimž se v kavkazském regionu říká “ašug”. Zpíval a komponoval v arménštině, gruzínštině i perštině, a přestože velkou část života strávil na královském dvoře v Tbilisi, dnes hlavním městě Gruzie, v Arménii je považován za kulturní ikonu. Nejrozsáhlejší sbírku arménské hudby pořídil etnomuzikolog a skladatel Komitas. Narodil se v arménské komunitě ve vnitrozemí Turecka, jeho role odpovídá souběžně našemu Janáčkovi či Sušilovi. Studoval v Berlíně, vokální provedení arménských melodií se sborem, který vedl, dokonce okouzlilo samotného Claude Debussyho. Podobně jako moravský folklorista František Sušil byl druhým povoláním kněz. Komitasovy zpěvníky slouží dodnes jako neocenitelný pramen hudebníkům napříč žánry i národnostmi, čerpají z nich jazzmani i klasické ansámbly. Jeho život se protnul s tou nejtragičtější kapitolou arménských dějin, kdy Turci vyvraždili přes milion Arménů. Komitasovi se podařilo zapsat melodie z oblastí později zdevastovaných genocidou, ale prožitá traumata ho poznamenala natrvalo. Zemřel v exilu ve Francii v psychiatrické léčebně.

Poněkud odlišnou roli sehrál Georges Gurdjieff, řazený spíš mezi filozofy, vizionáře a myslitele. Výběr z jeho hudebního odkazu natočil například Keith Jarrett (Sacred Hymns, ECM 1980), či německá cellistka Anja Lechner (Chants, Hymns and Dances ECM 2004). V obou případech šlo o adaptace klavírních skladeb, založených na lidových melodiích. Roku 2008 arménský pianista Levon Eskenian založil Gurdjieff Ensemble, jehož alba vydává ECM.

Významnou postavou byl i Onno Tunc, jeden z nejúspěšnějších arménských hudebníků 20. století, kapelník i životní partner turecké zpěvačky Sezen Aksu. Alba, která společně natočili před čtyřiceti lety, jsou dnes považována za zlatý fond tureckého popu. Tun‡ krůček po krůčku vybrušoval hudební profil, který zpěvačku dovedl k fenomenálnímu úspěchu.

V poslední dekádě se stal nejtalentovanějším vyslancem arménské hudby klavírista Tigran Hamasyan. Narodil se v Gyumri, druhém největším městě Arménie, jeho předkové jsou z podhůří Araratu v bývalé Západní Arménii, dnešním Turecku. Vyrůstal s hudbou Led Zeppelin, Deep Purple a Queen, a když se s rodiči přestěhoval do Jerevanu, objevil jazz a studoval vážnou hudbu. V útlém věku vítězil v mezinárodních jazzových soutěžích a ve svých 11 letech vystoupil na prvním ročníku jerevanského Mezinárodního jazzového festivalu. Později, jako třináctiletý se na festivau setkává s Chickem Coreou, Avishai Cohenem, Jeffem Ballardem. Vyjíždí do světa na mezinárodní soutěže, získává ceny na jazzovém festivalu v Montreux roku 2003 a na Thelonious Monk Jazz Piano Competition roku 2006. V 16 letech odjíždí do Los Angeles, jeho rodiče tehdy chtěli svým dětem otevřít možnosti v uměleckém uplatnění, Tigranova sestra je malířka a sochařka.

Jedinečnost jeho přístupu spočívá v několika rovinách. Hamasyan čerpá z arménských rytmů i melodií, které nevycházejí z evropských durových a mollových tónin, ale z místních modů, tónových řad, podobně jako hudba Iránu či Indie. Na své album Fable zařadil například skladbu Kakavik, jednu z nejznámějších melodií Komitasovy sbírky. Žánrově je Hamasyan otevřený i vůči elektronice či heavy metalu. Arménskou identitu na jeho albech často posiluje hostující zpěvačka Areni Agbabian, Arménka narozená v Kalifornii. Díky kořenům, které sahají do historické éry kavkazských bardů, zní Hamasyanova tvorba jako silné příběhy beze slov. Skladby často začínají v průzračné poloze a rychle se promění v impozantní smršť. Individualistický přístup Tigrana Hamasyana dokumentuje i jeho poslední album. Zatímco většina jazzových pianistů začíná u standardů a po jejich zvládnutí vytváří vlastní skladby, Hamasyan jde opačným směrem. Svoji vizi jazzových standardů nabízí už jako vyzrálý umělec, na svém loni vydaném albu s titulem StandArt.

Psáno pro Jazzfest Brno