Morava je vlastně nezařaditelná

1. 7. 2005 | Rubriky: 2005,Články,Rock & Pop

Čechomor v těchto týdnech pokřtil album Co sa stalo nové, které natočil s přispěním dvou zahraničních hostí, irského zpěváka Iarly O’Lionaírda a japonského hráče na flétnu šakuhači i bubny taiko Joji Hiroty. Na rozdíl od předešlých desek ale nevzniklo “producentskou svépomocí”. Čechomor hledal producenta světového formátu, volba nakonec padla na Bena Mandelsona, hudebního světoběžníka, hráče na desítky strunných nástrojů a spoluzakladatele veletrhu Womex.

Ben dokáže být hodně nenápadný, ale jeho myšlení je pronikavé jako rentgen. Jak se vám s ním pracovalo?

On je nejen skromný a pracovitý, ale také vstřícný. Svůj producentský záměr vyjádřil takhle: Čechomor má silnou identitu a mým úkolem je tu identitu zesílit. Což se mu povedlo. Jeho pečeť leží v hlubší vrstvě, ne na povrchu. Pomohl nám překročit hraniční čáru hřiště a slyšet naši hudbu ušima diváka.

Jak konkrétně na to šel?

Třeba nám řekl: Nahrajte tam všechno co umíte. A pak nás poslal ať si jdeme zakouřit, začal nahrávku editovat. Přenesl ty zvuky úplně jinam, kde dávaly větší smysl.

Znalci světové lidové hudby tvrdí, že nejkrásnější písně jsou vždy ty smutné. Je nějaká souvislost mezi obsahem smutku a kvalitou?

Asi je… a nakonec to bereš, že tak nějak to v životě chodí. Poezie lidových textů plyne hladce jak voda. Ale třeba Erben mi přišel hrozný, jako dítě jsem se ho bál jak hrůzostrašného filmu. My se snažíme ty emoce vyjadřovat co nejcivilněji.

Často naznačuješ, že nové album by kapele mohlo otevřít dveře do ciziny. Jaké šance má Čechomor ve světě?

Kapela, která hraje moravskou nebo slovanskou hudbu, je v jiné situaci, než třeba Afričani. Africká hudba má spoustu festivalů stejně jako třeba pro indická nebo brazilská. Všichni vědí, co si pod tím představit. Jako Brazilci bychom třeba nebyli tak výjimeční, ale patřili bychom k daleko propracovanější infrastruktuře. Na africký festival si moravskou hudbu nikdo nevezme. A třeba do Roskilde, na world music podium, chtějí něco neznámého z hodně daleka. Ne z Moravy. Morava je vlastně docela nezařaditelná, kdo bere moravskou hudbu, projevuje velkou odvahu.

Ale před deseti lety říkali totéž Finové. A zrovna teď se finská Värttinä úspěšně exportuje k nám, nikoli naopak.

To je pravda. Já myslím že i naše situace je docela nadějná. Nám ti Dvořáci, Janáčci a Martinů tu cestu docela prošlapali.