Krysař z Hützoviny píská, Madonna tančí

13. 11. 2007 | Rubriky: 2007,Články,Rock & Pop

Fenomén “Pogues z divokého Východu” předvídali hudební vizionáři už od pádu Železné opony. Málokdo z nich ale tušil, že ona vysněná kapela, která zboří hranice mezi kulturami, vznikne až o dekádu později ve Spojených státech, a během dalších patnácti let získá globální dimenze. Jmenuje se Gogol Bordello.

Zkuste si promítnout křivku jejich popularity do budoucnosti. Ještě roku 2002 hrál Eugene Hütz se svým spolkem newyorských Rusů, Ukrajinců a pankáčů všech národností pro dvě stovky diváků v pražské Baráčnické rychtě jako “nejlépe utajená událost sezóny”. Loni vystoupili před desetitisícovými davy v Roskilde či Colours of Ostrava, a letos v červenci dva z členů kapely hostovali na megashow Live Earth na londýnském stadionu Wembley, kam přišlo 70 000 diváků. Počet těch, kteří sledovali přenos či záznam v televizi nebo na internetu, se pohybuje ve stovkách milionů.

Houslista Sergey Ryabtsev a zpěvák Eugene Hütz vystoupili na druhém největším evropském stadionu díky pozvání Madonny [video]. To, že vsadila na správnou kartu, potvrzuje kritika v britském deníku Independent: “Největším překvapením byla ‘La Isla Bonita’ [hit zpěvačky z roku 1987] s cikánsko-folkovým ostřím newyorské kapely Gogol Bordello, včetně houslí, sborů a venkovským tancem. Možná trochu nezvyklé, ale globální dosah události byl vyjádřen způsobem, jakým se to nikomu jinému nepodařilo.”

Spojenectví mezi mainstreamovou superhvězdou a kontroversní kapelou newyorského “cikánského podsvětí” začalo o několik týdnů dříve, když si Madonna přizvala Gogol Bordello do svého režijního filmového debutu. “Dlouhá léta jsem slýchal, že Madonna je naše velká fanynka,” chlubí se Hutz. Jistě k tomu přispěl i dva roky starý film Everything is Illuminated, který natočil americký režisér a herec Liev Schreiber. Jedná se o příběh židovského Američana, hledajícího na ukrajinském venkově ženu, která zachránila jeho dědečka před nacisty. Film se vedle Ukrajiny mimochodem natáčel i v Praze s několika českými herci, Hütz v něm hraje tlumočníka a “archetypálního cvoka”.

Madonna nazvala svůj film Filth and Wisdom, tedy Svinstvo a moudrost, a Hutz v něm nejenže získal hlavní roli, ale navíc přispěl dialogy a třemi písničkami s Gogol Bordello: “Já i kapela hrajeme sami sebe.” 45 minutový film bude mít premiéru počátkem příštího roku na Sundance Film Festivalu, který je pro USA tím co Cannes či Berlín pro Evropu. Natáčení proběhlo v druhé polovině letošního května, a když měsíc poté dostal Hütz od Madonny pozvánku na Live Earth, Gogol Bordello zrušili na poslední chvíli několik koncertů, včetně festivalu Rock for People v Českém Brodě. Svým fanouškům se omluvili, a jako náhradu naplánovali vystoupení v divadle Archa v sobotu 24. listopadu. Následující rozhovor vznikl v Londýně, když Eugene hostoval na festivalu romské hudby 1000 Year Journey v hale Barbican, kde vystoupil v poněkud atypické roli, jako doprovodný kytarista romského zpěváka Saši Kolpakova. Ten je pro Hütze takřka posvátným idolem. Hützovo putování z Prahy přes Ukrajinu na Sibiř za Sašou Kolpakovem mimochodem zachycuje další film, Krysař z Hutzoviny (The Pied Piper of Hutzovina). Natočila jej česká dokumentaristka Pavla Fleischer, tuzemskou premiéru měl v říjnu v Praze na festivalu MOFFOM. Trailer i DVD je k mání na www.thepiedpiperofhutzovina.com.

Zatímco na koncertech Gogol Bordello svým fyzickým výkonem testujete samou hranici lidských možností, jako spoluhráč Saši Kolpakova se držíte decentně v pozadí. Od pankáčského rebela by nikdo takovouhle pokoru nečekal.

On by generačně nejen mohl být mým dědečkem, a navíc je z romského kmene Servo z jihu Ruska a Ukrajiny, z nějž skutečně pocházejí moji prarodiče. Okouzluje mě, že na to jde jinak, nehraje ten provařený rytmus “umca umca”, ale staví na emocích, je v tom velká síla. Hrajeme spolu jen ruské romské písničky, žádné Gogol Bordello, to patří na jiné koncerty.

Neplánujete společně album?

Já jsem už natáčel s jeho synovcem Vadimem, jedná se o romský hiphopový projekt.

Poslední album Gogol Bordello, Super Taranta, jakoby mířilo z Ukrajiny na jih Itálie. Vy jste se skutečně nechal inspirovat tarantismem, tedy rituální léčbou kousnutí pavoukem tarantulí?

Já v Itálii dokonce nějakou dobu žil a ten šílenství navozující rytmus mě dostal, tak jsem ho propojil s naší hudbou. S tím rozdílem, že my vše převádíme do té nejextrémnější polohy. Takže to není nějaká obyčejná taranta, ale proklatá super taranta.

V Jeruzalémě žije zpěvačka a performerka Victoria Hanna, dcera nábožensky přísného rabína, a dělá úplně jinačí hudbu než Gogol Bordello. Ale několikrát s vámi natáčela a váží si toho, není to kuriozní?

Ona je podobný cestovatel jako já, takže je docela zvláštní, že jsme se nesetkali dříve. Kdykoli se potkáme, stane se něco zajímavého. A v tom kontrastu mezi pankáčem a rabínovou dcerou je krása. Pochybuji že byste chtěl potkat ženskou verzi toho, co jsem já, to by mohl být docela strašidelný zážitek.

Vy jste neměl nějaké pankáčské hrdinky, jako třeba Pattie Smith?

Zcela vážně, moje oblíbená zpěvačka je Koko Taylor, černoška která zpívá soul s neuvěřitelnou intenzitou. Kdo by ale neměl rád Patti Smith? Jenže mě daleko víc ovlivnil Nick Cave a Iggy Pop, všichni tihle správní hoši.

Kdy jste vlastně začal hrát s vlastní kapelou?

Dávno na Ukrajině, když mi bylo 15. Bylo to za Gorbačova, v roce 1987.

Existovaly tehdy vůbec nějaké kluby, kde by mohla pankáčská kapela svobodně vystupovat?

Tehdy se nejčastěji hrálo u někoho v kuchyni, když rodiče nebyli doma. Bylo neuvěřitelné, jak se sto padesát lidí namačká do místnosti původně plánované pro tři osoby.

Měli jste také opravdické koncerty?

Měli, ale pokaždé to byla do-it-yourself záležitost. Dokonce jsme se dostali do ukrajinské hitparády, vždycky mi vrtalo hlavou, jak se to mohlo stát.

A pak jste se vydal z Ukrajiny do New Yorku. Po jaké trase?

Polsko, Rakousko a Itálie. Dlouho jsem doma čekal na vystěhovalecké papíry, které přišly zrovna v době, když už jsme byli v té hitparádě. Ale já věděl že bych měl radši odejít. A nelituji toho.

CD Super Taranta vychází během listopadu u Indies

Výňatek z článku v Rock & Pop, 2007/11