Kréta

27. 6. 2007 | Rubriky: Články,Reportáže

Je vlahý letní podvečer, nad dokonalým krétským trávníkem se tyčí donedávna zchátralé venkovské sídlo. Padesát let bylo v ruinách, dnes je z něj hudební muzeum i škola. Ross Daly cosi kutí ve své nástrojářské dílně ve společnosti dvou psů (ten třetí, Beethoven, díky své nesnášenlivosti dovnitř nesmí) a dvou návštěvníků z Belgie, kteří touží stát se jeho žáky. V letních týdnech tu totiž probíhají workshopy s hosty z Turecka a Spojených států. Jedním z nich je řecký virtuos na krétskou loutnu lauto Yiorgos Xylouris. Jak dlouho Dalyho znáte? “Třicet let. Poprvé jsem ho viděl, ještě než jsem začal chodit do školy. Hráli jsme na ulici fotbal. Kluci volali: Je tu zas ten zvláštní turista, co hraje na loutnu. Na obrovskou loutnu z Indie. Byl to Daly a hrál na sitar řecké písničky. Tehdy jsem s ním ani nemluvil. Přišlo mi to zvláštní. Turista s oslem. Sedí na koberci a hraje. Ale když jsem ho viděl podruhé, hrál už na krétskou liru.”

Červen 2005

Krétským národním nástrojem je lira, housličky které nedržíte pod bradou, ale opřete o koleno. K nejslavnějším hráčům patřil Nikos Xylouris, který zemřel na rakovinu na vrcholu svých sil.

Nikos Xylouris (1936-1980, otec v úvodu zmíněného Yiorgose) se narodil v městečku Anogia, pod nejvyšší krétskou horou Psiloritis. Z jeho rodného domu je teď muzeum.

Cestujete-li na Krétu, je velká pravděpodobnost že přistanete na letišti v hlavním městě Iraklion na severním pobřeží. Pár kilometrů směrem do vnitrozemí leží městečko Houdetsi. V této budově se každé léto odehrávají workshopy, které vede Ross Daly.

Ross Daly je původem Ir z Londýna, ale jeho nástrojem je krétská lira. Dnes patří k uznávaným veličinám řecké tradiční hudby.

Jako dekorace působí v Dalyho nástrojářské dílně tyto afgánské rebaby, které přežily talibanskou inkvizici jen proto, že je majitelé zakopali pod zem.

Daly říká o své sbírce: Všechny ty nástroje jsem nasbíral během svých cest, dnes by stály asi mnohonásobně víc než jsem za ně tehdy zaplatil. Na obrázku je kora.

Fotky a text © Petr Dorůžka


Rubriky

Poslední články