I Kongo mělo svoji zlatou éru

30. 5. 2011 | Rubriky: 2011,Články,Rock & Pop

Když západní svět zasáhla beatlemanie, Afrika prožívala hudební horečku zvanou konžská rumba, k jejíž ikonám patřil kytarista Franco či zpěvák Tabu Ley Rochereau. O jeho archivní nahrávky je trvalý zájem, a zatím poslední vydaný titul The Voice of Lightness Vol. 2 (Sterns Africa) je fundovanou sondou do zlaté éry africké hudby, a přináší dokonce společné nahrávky s Francem, který byl jeho dlouholetým rivalem.

Klíčový okamžik jeho kariéry nastal na sklonku 70. let: konžský diktátor Mobutu jmenoval Tabu Leye vedoucím taneční a hudební skupiny, která reprezentovala Kongo na druhém světovém festivalu černošské kultury v Lagosu, hlavním městě Nigerie. Mezi hosty byl i Stevie Wonder, zpěvačka Miriam Makeba a Caetano Veloso z Brazílie, ale největším překvapením se stal Tabou Ley Rochereau se svojí skupinou.

Životy afrických hudebníků jsou plné zvratů, často v závislosti na politickém klimatu. Vrtkavá přízeň diktátorů se může rázem změnit v pronásledování, dochází k věznění i justičním vraždám. Tabu Ley strávil část života v Kalifornii a do Konga se vrátil po pádu Mobutova despotického režimu v roce 1997. O dvanáct let předtím, když žil ještě v Kongu, prošel záležitostí spíše humornou: vláda v nepříliš vzdálené Keni tehdy zakázala vysílat veškerou cizí hudbu. Konžská rumba byla v Keni populární, zákaz poškozoval konžské hudebníky i keňské posluchače, a Tabu Ley měl plán. Zkomponoval píseň Twende Nairobi, tedy Pojeďme do Nairobi, která byla chvalozpěvem nejen na hlavni město Keni, ale i na keňského prezidenta Daniela Arapa Moi, a ten svůj zákaz brzy odvolal.

Z článku v Rock & Pop, 2011/2