Reflex – všechny články P. D. [externí odkaz]
20. 1. 2007 |
Články
Hospodářské noviny – všechny články P. D. [externí odkaz]
alternativní link:
Hospodářské noviny – všechny články P. D. [externí odkaz]
alternativní link 2:
Hospodářské noviny – všechny články P. D. [externí odkaz]
20. 1. 2007 |
Yellow Sisters
Ve vašich propagačních materiálech se píše, že jste cestovaly po Evropě se street-performance programem. Touhle košatou frází je myšleno, že jste si vydělávaly zpíváním na ulici?
[Léňa + Bára]: Ano, týká se to hlavně nás dvou. Začaly jsme v Berlíně, tam pouliční muzikanti obcházejí zahradní restaurace. Zkusily jsme to a zjistily, že se tím dá uživit. Poprvé jsme se tak v cizině zbavily pocitu finanční nouze.
Kolik se třeba dá vydělat na ulici?
Za dvě až tři hodiny 100 euro.
30. 12. 2006 | číst vše...
Rachid Taha, Diwan 2 (La Voix des Lilas; Barclay/Universal, 2006)
[by TC Lejla Bin Nur, Ljubljana] Last time, with album Tekitoi two years ago, Rachid Taha was Alter, this time, with second Diwan, he is foremost Different, thus basically not Indifferent, conditionally more rootsy, rough, acoustic, with less electricity and electronicity, not only in comparison with regular author albums, but also with first Diwan (1998)…
1. 12. 2006 | číst vše...
Gogol Bordello v road-movie Pavly Fleischer
Newyorská kapela vedená Ukrajincem Eugenem Hützem přerostla z pankáčsko-kabaretní kuriozity ve světovou atrakci. Zatímco ještě před čtyřmi lety vystupovala v pražské Baráčnické rychtě pro 250 posluchačů, její letošní koncerty na festivalech Roskilde či Colours of Ostrava přitáhly téměř desetitisícové publikum. Hützově drsnému charismatu propadla i pražsko-londýnská filmařka Pavla Fleischer
27. 11. 2006 | číst vše...
Bellowhead – A Record Launch With A Difference
[by Ken Hunt, London] One of the things that impresses me most about Bellowhead the quality of the music aside is that they take the music seriously without seeming to take themselves seriously. They played their big songs Rigs of the Time, Fire Marengo and Flash Company with admirable playfulness and, when necessary, circus wit, However, their souped-up, trad-style instrumentals, like the funk and soul horn interjections juxtaposed with fiddlistics of Sloe Gin, similarly hit the bulls-eye.
30. 10. 2006 | číst vše...
Nick Drake: Po stopách plachého génia
Během svého života stačil natočit tři alba, jeho skladby ožívají v překvapivých coververzích. Natočili je Walkabouts, jamajská zpěvačka Millie Small a jazzový pianista Brad Mehldau má v repertoáru dokonce několik Drakeových skladeb v instrumentální verzi. Vůbec první nahrávky Drakeových písní pořídil roku 1968 tehdy ještě neznámý Elton John na demoalbum, jehož kopie dnes kolují jako bootlegy.
27. 9. 2006 | číst vše...
Reflections on the 2006 Tanz&FolkFest Rudolstadt
[by Ken Hunt, London] The Mexican Indian (Mixtec)-American singer Lila Downs bestrode the Heidecksburg big stage in bright sunshine on the Sunday afternoon like a cougar. The temperatures were in the 30s and she and her band responded accordingly, putting on a truly eye- and ear-catching show that revealed many layers of her performance artistry denied the audio – and probably the DVD – medium. Not least of these were the sheer physicality of her performance and the degree of the eye contact between the musicians. She coiled and uncoiled on stage, responded wide-eyed to an unexpected flurry of bass notes or an impromptu variation on a harp run (I love Mexican harp but lack the vocabulary to discuss it with authority), albeit on a melodic theme that she knew inside-out (therein lies the real deal).
1. 8. 2006 | číst vše...
Aija Puurtinen singing with Värttinä in Ostrava
I’m specialised in different kind of vocal sounds and techniques and that is the reason Värttinä asked me to produce the Miero album. And after that they thought that i might be good choice to take Mari’s place for awhile. If music is the thing and not one musicstyle, if you are openminded then you can join any production and still have your own artistical style..
25. 7. 2006 | číst vše...
Mezi Barcelonou a asijským undergroundem
Ojos de Brujo (Oči čaroděje), nejslibnější nová španělská skupina, která si nade vše cení své nezávislosti, vydala na jaře nové album Techari. Následující rozhovor vznikl těsně před jejím vyprodaným koncertem v londýnské hale Barbican.
Lidé vás popisují jako spojení flamenca s hip-hopem. Je to doopravdy tak jednoduché?
To spojení je slyšet z našich nahrávek a má reálný základ. Žili jsme hip hopem i flamencem, obojí jsou naše kořeny. Oba styly jsou vlastně sociálním komentářem života v ulicích velkoměsta.
Když ale mluvíte o kořenech, neměli byste se zmínit i o vašem domovském městě Barceloně a katalánské kultuře?
Ale třeba katalánská rumba je sám o sobě hybrid, z Andalusie ji do Barcelony přinesli Romové…
21. 5. 2006 | číst vše...
White Bicycles: making music in the 1960s, Joe Boyd
Z rockové literatury se stal během posledních dekád slušně prosperující průmysl, v němž vedou biografie i žánrové zaměřené studie. Od nich se Boydova kniha liší: vejdou se sem Bob Dylan, Fairport Convention, i John Lee Hooker, s nimiž všemi Boyd spolupracoval, společným jmenovatelem je hudební scéna 60. let. Pro ty, kdo nejsou zrovna pamětníky se sluší dodat, že Boyd v různých fázích své dráhy “objevil” Pink Floyd, Cream, Stevieho Winwooda, i pozdější členy Abby, ale žádný ze svých objevů nezúročil jako manažer, především proto, že nade vše chtěl produkovat alba.
15. 4. 2006 | číst vše...
Grammy pro pana ministra
Dráha 64letého veterána brazilské hudby Gilberta Gila svádí k laciným paralelám. Podobné osudy sdíleli (a někdy i stejné písně zpívali) John Lennon, Bob Marley a dokonce i náš Karel Kryl. Gil-hudebník je stylově nezařaditelný, ale svými názory patří naopak zcela jednoznačně do pytle s nálepkou “liberál a snílek”: “Po minulosti se mi nestýská – ale přesto občas sám sebe testuji v tom, jestli jsem ještě hippie.”
1. 4. 2006 | číst vše...
Rok psa dle Feng-Jün Song
Koncem ledna či počátkem února se v Číně, Japonsku, Koreji, Vietnamu a také ve všech chinatownech světa od Londýna až po San Francisko slaví východoasijský Nový rok. Zvláště bouřlivá oslava proběhla v New Yorku. Tamní zoologická zahrada připravila pro letošní Rok Psa novoroční program v oddělení psovitých šelem. Na newyorských ulicích sledovalo 350 000 diváků lví a dračí tance, které mají dle čínského obyčeje odehnat zlé duchy. Ulicemi se pohybovali křiklavě oblečení muzikanti a tanečníci, skupiny bojových umění i organizovaný průvod zatoulaných psů v novoročních vestách s oranžovým nápisem “adoptuj mě”.
1. 3. 2006 | číst vše...
Fakírové a hořící autobusy
Brněnská skupina Čankišou je svými asijskými sklony pověstná. Zpěvák Karel Heřman pronikl v Mongolsku do tajů hrdelního zpěvu, k vrcholům koncertů Čankišou patří coververze Nusrata Fateh Ali Khana, kterou skupina nazvala Sham Sut. Loni na podzim vystupovali Čankišou na významném festivalu v Pákistánu. O konfrontaci s autentickou Asií vypráví Karel Heřman.
1. 2. 2006 | číst vše...
Souad Massi: Dezorientovaný orientalismus?
“Když jsem teď byla těhotná, poslouchala jsem hodně bossa novu… To je hudba o slunci a rodině a přesně to jsem potřebovala,” prohlásila Souad Massi v posledním čísle britského časopisu fRoots. Což bychom zrovna nečekali od alžírské zpěvačky, která začínala u metalu a z vlasti utekla před fundamentalisty.
2. 1. 2006 | číst vše...
