A Consumer Guide to the Plastic People
1. 5. 2025 | Rubriky: 2025,Články,UNI
Autor Joe Yanosik
vydavatel jyanosik@optonline.net
objednávky do Evropy: kniha $25 plus poštovné $25, platba přes PayPal
rok vydání 2021
Názvem náleží kniha do rodu praktických, detailně koncipovaných pomůcek. Autor nabízí, že Plastic People, klasickou kapelu československého undergroundu, představí nezasvěceným posluchačům z anglofonních zemí i dalším, kdo čtou anglicky. Tedy lidem, kteří nic nevědí o totalitě, cenzuře, invazi barbarských velmocí a hudebních zákazech. K “praktickému návodu” přidává podrobně vylíčený a tolik potřebný společenský kontext, což se na 132 stránkách formátu A4 podařilo skvěle. Výborně k tomu přispívá grafické členění s obrázky i historickými vsuvkami, příklad: “Benefice pro Magora, v newyorském klubu Kitchen v lednu 1989, zúčastnil se v exilu žijící saxofonista Václav Brabenec i Allen Ginsberg, který Brabence znal z návštěvy Prahy roku 1965, kdy byl zvolen Králem Majáles.” Kniha je uživatelsky přátelská, umožňuje jak pomalu číst tak i rychle listovat. Vedle Plastiků tu najdete informace o albech spřízněných kapel, Garáž, Půlnoc, i mezinárodní projekty.
Všichni, kdo totalitou prošli, se shodnou v tom, že životní zkušenosti z režimu, kde kontakt se svobodným světem byl odříznut a všechny zbývající informace filtrovala Komunistická strana, nejsou přenosné. Pro Joe Yanosika bylo husákovské Československo zemí jeho předků, jeho vztah k naší undergroundové kultuře je vřele emocionální, téma pro něj nebylo akademickou etudou. A protože sám totalitní historií zatížen není a česky ani nemluví, vidí československý underground s odstupem. Daří se mu tedy klást i odpovídat na otázky cestou srozumitelnou pro západní publikum. Jeden příběh za všechny: “Když Paul Wilson odmítl na výslechu vypovídat, policie ho vyvezla ven z Prahy a o půlnoci ho vysadila na opuštěné silnici s varováním, aby ukončil podporu Plastic People.” Najdeme tu i kouzelnou charakteristiku Ivana Jirouse: “Získal laskavou přezdívku Magor, kterou mu dali přátelé kvůli jeho chybné představě o vytvoření paralelního vesmíru nebo alternativní kultury.”
Plastikové byli průkopníci i v rovinách, které veřejnosti unikaly. Yanosik se na několika místech zmiňuje o thereminu, elektronickém nástroji, pro který komponoval třeba Bohuslav Martinů a sporadicky se objevuje i v rocku. Historik českého undergroundu Jaroslav Riedel upřesňuje: “Theremin pro Plastiky sestrojil jejich kytarista Pepa Janíček podle návodu v časopisu.”
Yanosik navštívil Československo/Česko dvakrát, roku 1992 a pak 2015. Jeho knihu berme jako potřebný a vítaný můstek pro dosud nezasvěcené, k tomu aby pochopili absurdistán železné opony a pobídku aby se zajímali se hlouběji. Nabízí i zajímavé paradoxy: “Když se v USA zrodil rock and roll, zpočátku byl označován za ‘komunistické spiknutí’. Komunisté naopak věřili, že rock byl americkou imperialistickou taktikou, jak mládež navnadit na dekadentní kapitalismus.”
Nechybí tu ani text písně 100 bodů i příběh o jejím druhém životě v podání Ivana Krale a Patti Smith, kteří pro benefit Amnesty International pro Chartu 77 připravili její anglickou verzi. Tu najdete třeba ve filmu o Ivanu Kralovi, který běžel v české TV. Kniha se ale nezmiňuje o tom, jak se pak písnička dostala do Jižní Afriky, kde ji natočila skupina Koos v jazyce Afrikaans, s názvem 101 % strachu. Tuto verzi zachycuje dokumentární film Punk In Africa, jehož režisér Keith Jones je mimochodem absolventem pražské FAMU.
Knihu lze vnímat jako ilustrovanou historii našeho undergroundu. Vedle obalů alb sledujeme řadu vzácných artefaktů, které, zvláště pro zahraničního čtenáře, vypovídají více než tisíce slov. Například: policejní foto Václava Havla z vězení, ruské tanky na Václaváku v srpnu 1968, obklopené pokojnými Pražany. Plakáty, fotky z koncertů na Havlově Hrádečku. Anglické překlady textů od kanadského literáta a příležitostného člena Plastiků, Paula Wilsona. Je to kniha, za níž stojí pracné hledání i ověřování pramenů, s pomoci zhruba třech desítek znalců z Česka, ze světa, i z české exilové komunity. Tím nejdůležitějším zdrojem byl pro Yanosika Jaroslav Riedel, jehož 476 stránkovou knihu Plastic People a český underground vydal roku 2017 Galén. Ta je vyprodaná, ale navazuje na ni nová Riedlova kniha, Zákazům navzdory (Galén 2024).
Psáno pro UNI, 2025/xx
