Planeta world music slavila
14. 3. 2005 | Rubriky: Články,Hospodářské noviny
Stanice BBC loni po čtvrté vypsala anketu World Music Awards. Slavnostní koncert oceněných proběhl před několika dny.
14. 3. 2005 | Rubriky: Články,Hospodářské noviny
Stanice BBC loni po čtvrté vypsala anketu World Music Awards. Slavnostní koncert oceněných proběhl před několika dny.
11. 3. 2005 | Rubriky: Články,Reflex
Keltská harfa je národním symbolem Irska, kultovním znakem českých keltofilů stejně jako ikonou národních buditelů ve Skotsku. Jakou roli má dnes? Do Česka přijíždí na turné dvojice skotských hráčů, harfenice Mary MacMasterová a bubeník Donald Hay. Mary MacMasterová studovala skotskou gaelštinu i staré písně v Edinburghu. Od osmdesátých let hrála v harfovém duu Sileas i v dívčí čtveřici Poozies, jejíž sestavou prošla elitní britská písničkářka Kate Rusbyová. Bubeník Donald Hay patří k nové vlně skotských folkařů. Sdílí názor, že k lidové hudbě patří bubny, taneční rytmy i ostré tempo. Vedle perkusí hraje na marimbu a samplery. První české turné obou hudebníků, podporované Britskou radou, má pět zastávek: Ostrava (středa 9. března, Boomerang); Brno (čtvrtek, Divadlo v 7 a půl); Žčár nad Sázavou (pátek, Santiniho kaple); Praha (sobota, Archa); Pardubice (neděle, Divadlo 29).
10. 3. 2005 | Rubriky: Články,Reflex
Sebestředná věta “Co Čech, to muzikant” prochází těžkou zkouškou. V globální soutěži vítězí přirozenou muzikálností Afričané, Indové, Romové. Co dnes světu nabízí český hudebník, když mu v tom už patnáct let nebrání železná opona a výjezdní doložky?
8. 3. 2005 | Rubriky: Články,Hospodářské noviny
K pozitivním aspektům globalizace patří rozšiřující se hudební nabídka: alternativa vůči mainstreamu už dávno nepřichází…
1. 3. 2005 | Rubriky: 2005,Články,Rock & Pop
Z včerejších trendů se stávají dnešní odpadky, trh zaplavují rutinní fuze etnických samplů s elektrickými rytmy. Ale nevylévejme dítě s vaničkou: mezi elektronikou a cizokrajnými zvuky existuje i dnes “divoká hranice” s legitimní tvůrčími projevy, které zatím do našich médií nepronikly. Pro některé z nich dokonce vznikly žánrové termíny. Brazilectro jsou éterické i šťavnaté transformace bossa novy, vznikající v Sao Paulu i v Londýně, zatímco v Electro-Bamako slyšíme čistě akustické kory,loutny i balafony z Mali, prošpikované elektrickými smyčkami. Ze všech zavedených škatulek vybočuje tvůrce, který žije v Kanadě a tvrdí o sobě, že není muzikant.
15. 2. 2005 | Rubriky: Články,Knihy - recenze
Zatímco Učení dona Juana a další knížky Carlose Castanedy vyprávějí o osudech cizince, který se stal žákem mexického indiánského čaroděje, kytarista Banning Eyre sepsal své zkušenosti ze sedmiměsíčního studia u malijského kytaristy v Bamaku. Dobrodružné výpravy obou mužů do vzdálených kultur mají leccos společného: přinášejí spoustu intrik a nástrah, nutí vás překonávat bariéry, předsudky, vzájemnou nedůvěru i vlastní pochybnosti. To všechno popisuje Eyre v knížce In Griot Time, An American Guitarist in Mali (Temple University Press) – a navíc odkrývá i jednu utajenou zápletku z nedávné historie. Když Ry Cooder natáčel roku 1996 na Kubě Buena Vista Social Club, původně mělo jít o kubánsko-malijskou fuzi. Do Havany byl tehdy přizván Eyrův učitel…
15. 2. 2005 | Rubriky: Články,Knihy - recenze
Americký klarinetista Joel Rubin patří ke generačním soupoutníkům Klezmatics, Rita Ottens je německá badatelka v oboru judaismu a hudební sociologie – a oba získali respekt jako světoví znalci židovského klezmeru. Společně sestavili řadu alb pro německou značku Wergo a v roce 1999 vydali knihu, která se nyní dostává na český trh pod názvem Klezmeři. Fundovaný překlad z němčiny představuje zároveň pro zdejšího čtenáře první vlaštovku….
15. 2. 2005 | Rubriky: Články,Knihy - recenze
Pamětníci české alternativní scény pamatují Vlastislava Matouška ještě ze skupiny Relaxace, v niž hrál v 80. letech na tabla. V sestavě patřil k těm hudebně nejfundovanějším: studoval kompozici, muzikologii a hudební teorii. Od počátku 90. let sám přednáší etnomuzikologii na pražské AMU, patří k osamělým průkopníkům world music na naší akademické půdě, a v současné době pracuje na tom, aby se etnomuzikologie stala samostatným studijním oborem. Jeho doktorská práce o hudební kinetice přináší řadu postřehů a souvislostí, které jsou zajímavé i pro zvídavé posluchače, a především hráče na perkuse. Před několika týdny vyšla dokonce v knižním vydání, které doplňují dvě CD s bohatým vyběrem nahrávek – od Pygmejů, přes aboriginy až po instruktážní lekce významných světových bubeníků: Alla Rakhy a Zakira Hussaina z Indie, a egyptského mistra darbouky Hossama Ramzyho.
25. 1. 2005 | Rubriky: Články,Interviews, reviews,Multilingual
His playing is everchanging and full twists like an imaginary landscape. No wonder, the chamamé accordion style is a “mestizo music”, rooted both in European polkas and Guaraní Indians culture. When Spasiuk played at Womex in 2001, many people wondered: “This music makes me dance, but also opens the gates of imagination. I never thought you can do this with an accordion!” This hard to define spirit is fully captured on Spasiuk’s last CD, Tarefero de mis pagos, produced by Ben Mandelson. I talked to Chango at the BBC World Music Awards Ceremony in Gateshead in January 2005, where he performed as a winner in the Newcomers category.
13. 1. 2005 | Rubriky: 2003-4,Články,UNI
Mory Kante, Jiří Plocek, sufijský tanec, Tuaregové, Sibiř, šamani, Marián Varga, Řecko, Galicie, Moberg Ensemble, cenzura na Kubě, Tolkien a Bollywood, Yungchen Lhamo… 2 ročníky rubriky Hottentot v UNI
9. 12. 2004 | Rubriky: Články,Vykopávky,World Music
“Oni jsou Indiáni z Ameriky, my jsme Indiáni ze Sahary,” říkají místní Tuaregové o skupině Blackfoot z Arizony. Závěr programu patří Robertu Plantovi,
1. 9. 2004 | Rubriky: Reportáže
Jižně od Pyrenejí, pár kilometrů od pláží Costa Brava leží Castelló d’Empuries, každoroční dějiště festivalu Země trubadurů, Terra de Trobadors.
1. 7. 2004 | Rubriky: Reportáže
Festivaly Sajanské kolo (Šušenskoje) a Živaja voda (Čemal v Altaji)
29. 6. 2004 | Rubriky: Články,Muzikus.cz
“Někteří lidé dávají těžké peníze za takzvané exotické dovolené. A přitom podobnou exotiku, jakou hledají v Africe či indiánských rezervacích, mají několik kilometrů od domova, přímo v srdci Evropy. Když jsem jedné své kamarádce ukazovala letecké záběry z Jarovnic, nechtěla mi věřit, že to místo je na Slovensku. A když jsem zas jiným lidem vyprávěla o špinavých dětech a udupané hlíně, mysleli že přeháním. Afrika nebo Indie? Stačí vkročit na zakázané Území. Pokud chcete, vkročte s námi.”
8. 5. 2004 | Rubriky: Články,Interviews, reviews,Multilingual
In my first album, back in 1986, there was a song that was speaking about one secret beach near Athens, where no cars could arrive. People had to climb for one hour inside a rocky pine forest in order to reach this natural sea paradise, where there were no umbrellas, no bars and lights and of course no… bathing suits. Few people knew Ramnunda then. But that song of mine became a radio hit.