Babel Med: V Marseilli letos dominovaly fuze ze středozemí i blízkého Východu.
9. 6. 2014 | Rubriky: 2014,Články,Rock & Pop
Třicet koncertů během 3 dnů, to zní jako pěkně ostrý maraton. Ve srovnání s jinými programově nadupanými akcemi nabízí ale každoroční přehlídka Babel Med překvapivě relaxovanou atmosféru. Podia jsou v těsném sousedství, elektronické exploze tanečního veselí střídají éterické mixy akustických nástrojů. Spolu s Womexem je marseillský veletrh a festival stálým lovištěm českých organizátorů. Díky tomu se s hlavní atrakcí programu – italsko-francouzskou skupinou Ve Zou Via – setkáme v červenci na Colours of Ostrava.
Dnes nostalgicky připomínaná zlatá éra africké hudby se shodou okolností překrývá s obdobně vnímanými dekádami, kdy západní hudbě vládli Beatles a Led Zeppelin. V Kongu tehdy vznikl styl, který oslovil veškeré místní obyvatelstvo, přestože bylo jazykově rozptýlené do desítek etnických skupin. Navíc pronikl i do zbytku kontinentu a nakonec též do Francie a Karibiku. 
Juan De Marcos González sehrál klíčovou roli při vzniku legendární skupiny Buena Vista Social Club. Zatímco druhý z iniciátorů, kytarista Ry Cooder, byl spíše katalyzátorem projektu, Juan De Marcos měl roli kapelníka a aranžéra, byl hnacím motorem a především fundovaným znalcem jemného pletiva kubánských stylů i repertoáru.
I když media tvrdí, že bulharské ženské sbory pro zbytek světa objevila britská kultovní značka 4AD roku 1986 albem Le Mystčre Des Voix Bulgares, skutečnost je složitější. Jednalo se totiž o licenční reedici nahrávky, kterou o jedenáct let dříve vydal švýcarský muzikolog a hudebník Marcel Cellier.
I africká hudba měla své vizionářské producenty, kteří stáli v pravou chvíli na správném místě a jejichž objevy jsou dodnes aktuální. Ibrahima Sylla se narodil v kosmopolitní africké rodině v Senegalu, studoval v Paříži, natáčel první alba Youssou N’Doura…
… zpívá Cesaria Evora na svém slavném albu Café Atlantico z roku 1999. Karneval na kapverdském ostrově Sao Vicente zažila mnohokrát v životě – narodila se v jeho hlavním městě, přístavu Mindelo. Díky intenzitě a pestrosti znalci staví tamní oslavy posledního dne před masopustem hned vedle karnevalu v Rio de Janeiru. 
Hudební rituály, za nimiž Evropané jezdí do Indie či do Maroka, byly ještě před 50 lety docela běžné v jižní Itálii. Houslista Mauro Durante tvrdí, že i dnešní civilizace má své démony a v rituálech pokračuje se svojí skupinou Canzoniere Grecanico Salentino. 
Image hudebního rebela se Maaloufovi vrací s úroky. Existuje snad jiný muzikant, který by za tak krátkou dobu získal výsostně originální hudbou tak širokou posluchačskou obec? Poprvé Maalouf triumfoval před českým publikem na festivalu Colours of Ostrava. 
“Tanya je v přímém kontaktu s nadpřirozenými silami,” tvrdí houslista David Harrington z prestižního newyorského ansámblu Kronos Quartet. Inuitská zpěvačka vnímá svoji cestu jako návrat k těm nejhlubším prožitkům, až do bodu kdy její rozum opustí tělo a vlády se ujme čistá exprese.
Brazílie, to není jen karneval, bossa nova a samba. Brazílie se též chlubí dlouhou historií pouličních hudebníků a básníků, kteří na místě improvizují a vymyslí nový text – a právě na tuto tradici navazuje zpěvák Sergio Veloso, vystupující pod přezdívkou Siba. Původem je z přístavu Recife, kde se v 90. letech stal spolu se skupinou Nacao Zumbi …
Navzdory své skromnosti patří Trilok Gurtu k hudebním vizionářům největšího kalibru. Hrál s Johnem McLaughlinem, Janem Garbarkem i Joe Zawinulem, natočil a podílel se na více než dvou stovkách alb. V Praze představil svůj nový projekt Spellbound, který pojal jako průřez tvorbou velikých jazzových trumpetistů – včetně Milese Davise, Dizzy Gillespieho a samozřejmě i svého hudebního guru Dona Cherryho. 
Jitka Šuranská je svojí všestranností pověstná. Působí jako houslistka ve Zlínské filharmonii a vedle toho prošla řadou sestav orientovaných na moravské lidové písničky. Na jejím posledním projektu, albu Nězachoď slunečko, ji doprovází elita moravské i české tradiční a akustické hudby. 
