Petr Dorůžka - World Music » Tanya Tagaq: Hlas syrový jak rašple, který inspiroval Björk Praha, Akropolis, 2. dubna

Tanya Tagaq: Hlas syrový jak rašple, který inspiroval Björk Praha, Akropolis, 2. dubna

31. 3. 2014 | Rubriky: Články, MaPA Akropolis

“Tanya je v přímém kontaktu s nadpřirozenými silami,” tvrdí houslista David Harrington z prestižního newyorského ansámblu Kronos Quartet. Inuitská zpěvačka vnímá svoji cestu jako návrat k těm nejhlubším prožitkům, až do bodu kdy její rozum opustí tělo a vlády se ujme čistá exprese.

Inuité, známí též pod politicky méně korektním názvem Eskymáci, žijí v polárních oblastech Kanady, Aljašky a Grónska. I když teploty jsou tu opačné, terén je srovnatelný s pouští: není tam pitná voda, nerostou tam stromy. Jejich vize přírody je tedy výrazně odlišná od naší. A stejně odlišná je i jejich hudba - včetně hrdelního zpěvu. Ten pěstují výhradně ženy. Svojí funkcí i barvou se podstatně liší od stejnojmenné a v Evropě známější vokální disciplíny z Mongolska.

36letá Tanya Tagaq pochází z přístavu Cambridge Bay na ostrově Victoria u severního pobřeží kanadské pevniny, který leží dva stupně nad polárním kruhem. Její matka prožila dětství v severské divočině, babička s dědečkem žili jako kočovníci a k obydlí se střechou se dopracovali, až když bylo Tanye dvanáct let. Ta je náležitě pyšná, že její matka získala vysokoškolský diplom, ale stejně intenzivně prožívá svoji inuitskou identitu. Tradiční hrdelní zpěv objevila až jako studentka na výtvarné škole v Halifaxu, kdy jí matka posílala autentické nahrávky inuitských žen na kazetách, a Tanya se podle nich učila zpívat.

Její hlas pronikající do morku kostí přitahuje kolegy-hudebníky. Na kanadský festival Great Northern Arts původně Tanya přijela vystavovat své obrázky, a na podium se dostala souhrou náhod. Koncerty natáčeli na video přátelé zpěvačky Björk z Islandu, která si pak Tanyu vybrala jako hosta na své album Medulla i na turné. Později ji objevili členové Kronos Quartetu, s nimiž vystoupila v Carnegie Hall.

Inuitský hrdelní zpěv působí na neznalého posluchače jako vše bořící přírodní kalamita. Původně se ale jednalo o zcela nevinnou společenskou hru: “zpěvačka” se snaží svými hlasivkami zopakovat frázi soupeřky, a přitom k ní ještě přidá něco navíc. Když ji zopakovat nedokáže, anebo ve snaze tak učinit vyprskne ve smích, prohrává.

Koncerty Tanyi Tagaq mají sílu šamanských rituálů, její písně beze slov vás posunou mimo časové měřítko. Na posledním projektu, s nímž přijíždí do Prahy, zpěvačka propojila svoji hudbu s jedním z nejslavnějších filmů němé éry, který dokumentuje život Inuitů před sto lety. I když ve světě je znám pod neutrálním názvem Nanook of the North, mezi českými filmovými odborníky se vžil překlad Nanuk člověk primitivní, s jehož pejorativním zabarvením Tanya Tagaq, ani žádný jiný Inuit nemůže souhlasit.

Psáno pro magazín MaPa


Rubriky

Poslední články