Petr Dorůžka - World Music » Tamburíny hlasité jak dynamit

Tamburíny hlasité jak dynamit

8. 12. 2008 | Rubriky: Články, Rock & Pop, 2008

Typicky jihoitalský žánr pizzica byl původně skutečnou rituální hudbou, kterou se v tomto izolovaném regionu léčilo uštknutí pavoukem tarantulí. Antropolog Ernesto De Martino zachytil ještě roku 1959 seanci, na kterou rodina pozvala skupinu hudebníků, kteří pacientku rytmem tamburíny, houslí i akordeonu doslova vyburcovali z lože.

Lékaři sice už o tři sta let dříve potvrdili, že kousnutí tarantulí není smrtelné - ale v izolované jižní Itálii sloužil pavouk ještě dlouho jako zástupný problém pro deprese či sociální útrapy. Dálnice, turistický průmysl i moderní media zaostalý region proměnily k nepoznání a dřívější pověra se proměnila v kulturní identitu a pozitivní motivaci. Dnes existuje pizzica akustická, elektrická i hiphopové fuze. Na tom nejvzdálenějším podpatku italské boty se každý rok v srpnu konají série koncertů, které vrcholí gigantickou celonoční přehlídkou La Notte della Taranta v Melpignanu, masově sledovaná akce probíhá bez vstupného se štědrou finanční podporou a specielně sestaveným mnohačlenným ansámblem.

Pravidelně tu vystupují i nejstarší mistři žánru: osmdesátiletý Uccio Aloisi a o deset let mladší Nigro Viduccio, který na podiu působí jako mladistvý výtržník. “Viduccio je pasák koz, starat se o stádo je dřina, vstáváte o úsvitu a jste se zvířaty až do západu slunce, dvakrát denně je dojíte. Dnes není moc mladých lidí, které by takováhle práce zajímala,” vysvětlil mi v zákulisí hráč na akordeon organetto Mario Salvi. Zákulisí bylo stejně výjimečné jako samotný koncert, celá akce totiž probíhala v těsné blízkosti majestátních ruin starého kláštera. Hned vedle podia se tyčily kamenné zdi, sloupy i oblouky, šatny umělců byly v klášterních kobkách. Jako jeden ze zahraničních hostů vystoupila Rokia Traore, zpěvačka z afrického státu Mali, která se v létě díky novému albu Tchamantche stala středem hudební pozornosti. V poslední skladbě jejího setu ji doprovázel fenomenální francouzský akordeonista Richard Galliano. Na podiu se objevil i populární italský rapper Caparezza, hiphopová skupina Sud Sound System, program skončil kolem čtvrté ráno společnou písní v lokálním řeckém dialektu grigo se symbolickým názvem Kali Nifta, Dobrou noc.

Z článku v Rock & Pop, 2008/11


Rubriky

Poslední články