Petr Dorůžka - World Music » Na lovu talentů v romských vesničkách

Na lovu talentů v romských vesničkách

24. 9. 2007 | Rubriky: Články, Rock & Pop, 2006

Hudební expedice Jany Belišové

Řada dnes slavných romských muzikantů z Čech má své kořeny na východě Slovenska, odkud se jejich rodiče přistěhovali ve velké migrační vlně po druhé světové válce. Jedna tamní romská osada sloužila roku 1976 režisérovi Dušanovi Hanákovi jako prostředí pro film Ružove sny, na němž se mimochodem společně podílely Věra Bílá (jako zpěvačka) a Iva Bittová (jako herečka). Slovenské romské vesnice jsou pro někoho idylickým pramenem nostalgie, pro jiného humanitární katastrofou, a pro bratislavskou muzikoložku Janu Belišovou se staly zdrojem autentické hudby. Ze svých sběratelských expedicí vydala už tři CD, zpěvník a ilustrovaný cestovní deník. Jejím životním snem je přivést některého z místních hudebníků na světová podia, podobně jako se to například povedlo belgickému teamu s rumunskou skupinou Taraf de Haidouks. Chráněnci Belišové zatím vystupovali na festivalu Pohoda a spolu s Gulo Čar hostovali na podzim 2006 v pořadu Ostravské televize Ladí neladí.

Jak mezi Romy navazujete kontakt? Co musíte udělat, abyste prolomila led?

Já do těch osad jela poprvé už na vysoké škole a tehdy to pro mě nebyli tak úplně neznámí lidé, protože mám v sousední vesnici babičku a k ní jsem jezdila na prázdniny. Navázala jsem tam osobní kontakty se třemi rodinami. Později jsem si vymyslela projekt Phurikane Gila, Starodávné písně, s cílem zachytit ty staré písničky na CD i do zpěvníků, aby se na ně nezapomnělo.

Musela jste se kvůli tomu učit romsky?

Ne, oni všichni ovládají místní jazyk, tedy slovenštinu.

Vzpomínáte na film Ružové sny? Byla pro vás ta romská vesnice nějakou inspirací?

Viděla jsem ho až když jsem byla po uši ponořená do vlastních projektů. Odehrávalo se to nejspíš někde u Spiši, kde je vesnice Markušovce, odkud jsou zpěvačky, které například hostovaly v Ladí neladí.

Jaký další projekt plánujete?

Já pracuji pomocí grantů. A ten příští je na zpěvníček a CD pro děti. Romové ale nemají dětský folklór, takže tam bude spíš výběr těch jednodušších písní pro dospělé, kde nejsou žádná neslušná slova. Nazpívat by ho měly romské děti, za ta léta už vím, ve kterých rodinách je najdu. Dělám to vlastně na společenskou objednávku. Znám řadu rodičů, kteří romské děti adoptovali, a chtějí je vést k romské kultuře. Ti mě o takový zpěvník už dlouho žádají.

Existuje na Slovensku i adopce na dálku? Že bílá rodina podporuje dítě v romské rodině, přispívá na jeho vzdělání?

Nedávno to začalo, to hnutí se jmenuje Vlčí máky, vybírají se děti s talentem. Ale hodně přísně.

Máte pocit, že se v těch romských vesnicích něco změnilo za těch dvacet let, co je navštěvujete?

Je tam stále příšerná chudoba, ta moje práce mi připadá jako malá kapička. Nikomu z těch mnou vybraných muzikantů se život nezměnil. Možná se jen někam posunul, těší je že jim lidé na koncertě tleskají.

Vaše CD jsou určena spíš pro sběratele než pro konzumenty. Kolik se jich prodalo?

Toho prvního už přes 1500.

Máte nějaký sen?

Aspoň jednu kapelu vytáhnout do světa, aby si tím hudebníci mohli vydělávat. Tak jako se to stalo jiným kapelám z východní Evropy.

Z článku v Rock & Pop, 2006/11




Rubriky

Poslední články