Jak vidí v Londýně český rock

15. 2. 1992 | Rubriky: Alternativa/Jazz,Články,Vykopávky

Dvojí zeptání se pro Johna Peela, nejvýznamnější osobnost mezi anglickými discjockeyi, a Danny Kellyho, šéfredaktora New Musical Expressu.

Co hudba z Československa? Myslíte, že má ve světě nějakou šanci?

John Peel: “Já jsem dost skeptický, to co vám řeknu, berte jen jako velmi přibližnou generalizaci. Rock ve východní Evropě v minulosti vycházel z prostředí, jemuž u nás říkáme arts laboratory, které je tedy spíš muzeální, studijní a ze zdejšího hlediska ne příliš zábavné. Tedy hudba lidí starých jako já, která je umělecky důležitá, ale posluchačsky nudná, koncerty jsou napůl divadlo a uvnitř je z minulosti zakódován prvek nebezpečí. Pokud skupiny zpívají anglicky, tak se dostávají do soutěže s tou záplavou kapel z Anglie, Ameriky a Austrálie. Takže nejdříve si musíte vytvořit silnou identitu. Byl jsem letos v Bulharsku, slyšel jsem tam krásné hlasy, ale hudebně nic moc, samý heavy metal, který oni velmi vychvalovali. Věřím, že i v těchhle končinách někdo dělá radikální hudbu, ale zatím jsem žádnou neslyšel.”

Danny Kelly: “Vy ve střední Evropě jste strašně vážní. Jste posedlí myšlenkou vysokého umění, což vede k těžkopádnému vyjadřování, intelekt převažuje nad duší. Já jsem chodil na univerzitu a už tam mi to vadilo. Jsem rád, když můžu věci cítit na dotek, chci intuici a ne chemii, hudbu od srdce a ne z mozku. Experimentální hudbu beru od černochů, ale od bělochů bývá většinou dost studená. Když vedete čáru podél Rýna, tak na východ vidím silný vliv Brechta, písničky souvisejí s divadlem, kdežto a na západ cítím spíš vliv amerických filmů.”

Kde a jak si člověk může v Anglii vybrat dobrý rock?

Peel: “Ne v Londýně, ale na severu, tam jsou lidé chudí, nezabývají se intelektuálními věcmi, ale o to víc vitality má jejich hudba.”

Danny Kelly: “Řada lidí si myslí, že kapitalismus vám dává větší výběr, což není pravda, kapitalismus nabízí jen větší sortiment téhož. Velká část západní kultury jsou odpadky. Všechna auta jsou si podobná, všechna hitparádová hudba je podle jedné formule, a já doufám, že lidé u vás si udrží vlastní kolorit i pod náporem hamburgerů od MacDonalda. Dokonce si myslím, že byste měli nechat stát sochy Lenina. Dnes je všude boří, ale za deset let poznáte, že i tyhle věci jsou součástí vaší historie a budete litovat, že už je nemáte. Rusové vždycky všechno srovnají se zemí buldozerem a začnou znovu, ale to není cesta, jak si udržet bohatou kulturní tradici. Londýn je plný příšerných pomníků a staveb, které jsme nikdy nezbořili, právě tak, jako jsme nezastřelili královnu a nevyhlásili republiku. – Co mě se týče, ze zdejší produkce bych doporučil poslední album My Bloody Valentine.”

Původně v: ?? cca 1992