Petr Dorůžka - World Music » Hudební opojení s šamanskou příchutí

Hudební opojení s šamanskou příchutí

12. 11. 1996 | Rubriky: Články, Vykopávky, World Music

Zpěvačka Mari Boine má sice norskou státní příslušnost, ale hlásí se k národu Sami, pro který jeho jižní sousedé zavedli označení Laponci; dnes jich žije na severu Evropy kolem 50 000. Gula Gula, první album zpěvačky, která tehdy ještě vystupovala od jménem Mari Boine Persen, vydal před šesti lety u své firmy Real World anglický zpěvák Peter Gabriel, a na své nahrávky ji přizval i norský saxofonista Jan Garbarek. Mari Boine zčásti čerpá z tradice předkřesťanských šamanských rituálů a tvrdí: “Hudba to je nejlepší metoda, jak se dostat do stavu opojení - bez drog.” Se skupinou, kterou tvoří jazzoví hudebníci ze Skandinávie a jihoamerický indiánský hráč na Panovu flétnu, vystoupí v pátek 22. listopadu 1996 v Praze v Lucerna Music baru a v sobotu 23. listopadu v Brně v Divadle Bři Mrštíků. Následující rozhovor nám poskytla exkluzivně po telefonu z Norska.

Dalo by se na severu Evropy najít místo, které je dodnes izolovné od civilizace, a kde Samiové praktikují své původní rituály?

To už asi ne - ale staré rituály dodnes žijí, i když se o tom mnoho nemluví, protože probíhají pod křesťanskou kamufláží.

Šamani kdysi vedli posluchače pomocí bubnu a zpěvu do stavů změněného vnímání. Máte taky takovou schopnost?

Já hraju hudbu 16 let a vím, že mě změnila, dodala mi energii, takže v tom zpěvu a bubnování a nějaká síla bude. Obecenstvo z ní také cosi cítí, já to ale nedokážu pojmenovat a ani nevím, jestli to nějak souvisí s šamanskou zkušeností - ale mohou to být dost silné impulsy. Kultura mého národa měla vždycky silnou duchovní složku a na ni se snažím navázat. Kus srdce a kus duše je ale součástí každého umění.

Vaše tvorba je vedle blues dalším příkladem hudby, která vznikla jako reakce na společenský útlak. Cítíte s blues nějakou spřízněnost?

Cítím - ale s bluesmany jsem zatím nespolupracovala. V kapele mám ovšem hudebníka z Latinské Ameriky, a ten díky svým životním zkušenostem tomuhle určitě rozumí.

Co budete v Praze a v Brně hrát?

Skladby z Gula Gula i z obou posledních alb, tedy Eagle Brother a Leahkastin - ale naživo je děláme jinak než na desce.

Proč vlastně trváte na názvu Sami - když se pro váš národ vžilo označení Laponci?

My jsme si tímhle jménem vždycky říkali, za Laponce nás označovali ostatní, a vždy to znamenalo, že jsme lidé druhé kategorie, mělo to urážlivý nádech. Považovali nás za méněcenné.

V příloze vašeho CD je historická fotografie s titulkem “Laponci se hlásí k antropologickému měření”. Co vlastně ti antropologové našli?

Přála bych jim, aby dokázali najít sami sebe. Není to zvláštní přístup - jedni měří druhé, ti první jsou standartem pro ostatní? Zacházeli s mými předky jako se zvířaty, šamany upalovali na hranici, a mí lidé věřili všemu, co jim ti cizinci napovídali.

Slyšel jsem, že jste vyzvala norskou ministerskou předsedkyni, aby se vašemu národu omluvila za kolonizátorská příkoří. Dostala jste nějakou odpověď?

Ne od ní, ale od úřadu na ochranu práv dítěte, jeho ředitel se jménem norské vlády omluvil. Norové sledují lidská práva všude ve světě, ale neznají svoji vlastní historii a nevědí, co provedli Samiům.

Původně v: Mladá fronta D., 22. 11. 1996


Rubriky

Poslední články