Ethiojazz na rakouském festivalu

9. 1. 2012 | Rubriky: 2011,Články,Rock & Pop

Kremž, malebné město ležící na Dunaji 70 km jižně od Znojma, je pověstné svými vinohrady i hudebními festivaly. Největším magnetem letošního léta byl vibrafonista a kapelník Mulatu Astatke z Etiopie, který jako první spojil etiopskou hudbu s jazzem.

O interview s osmašedesátiletou legendou africké hudby usilovalo hned 5 novinářů z Prahy. Koncert byl životním zážitkem i proto, že Astatke v plné míře předvedl také své kompoziční a aranžérské umění. Svoji skupinu řídil od vibrafonu, což sice není nástroj přímo etiopský, ale má přímou vazbu na jazzové pojetí rytmu, jehož kořeny jsou právě v Africe. Doprovázela ho skvělá britská sestava Steps Ahead, mezi jejímiž instrumentalisty byl největší osobností hráč na violoncello Danny Keane.

V 60. letech byl Astatke prvním Afričanem, studujícím na elitní jazzové škole Berklee. později se přesunul do New Yorku, kde založil Ethiopian Quintet s hudebníky z Porto Rica. Když tehdy Astatke objevil latinskoamerickou hudbu, propojil její africký tep s pentatonickou etiopskou melodikou. Po návratu do vlasti doprovázel na etiopském turné Duke Ellingtona – ale rozkvět etiopské scény přerušila brzy poté totalitní vojenská diktatura. Ke comebacku pomohl Astatkemu stoupající zájem o etiopskou hudbu na Západě – jeho nahrávky se například objevily v soundtracku Jarmuschova filmu Zlomené květiny. Následující rozhovor probíhal zčásti těsně před vystoupením, když Mulatu napjatě a s pobavením sledoval z okna festivalového centra egyptskou skupinu El Tanbura hrající na obrovité lyry simsimiyya, věrně připomínající o něco menší nástroj krar z Etiopie.

Co vás vlastně přivedlo ke kubánské hudbě a k vibrafonu?

S kubánskou hudbou na mě nechoďte, její rytmy jsou africké, a je to tedy africká hudba. Rozdíl je v tom, že Kubánci používají sedm tónů oktávy, kdežto my v Etiopii pět. Latinské rytmy tedy nevznikly na Kubě, přivezli je tam černoši ze západní Afriky. To je jedna z věcí, jimiž Afrika přispěla ke světové kultuře.

Když jste studoval na Berklee, hudbu v Addis Abebě měly pod kontrolou orchestry, zpravidla zřizované nějakou státní strukturou – tedy policejní či armádní kapely. Co vlastně hrály?

I když měly západní dechové nástroje, jejich hudba měla blízko k etiopským kořenům, hrály prosté melodie a jednoduché akordy, kdežto já jsem tehdy etiopskou pentatoniku promítl do škály dvanácti tónů, čímž vznikla úplně jinačí hudba než jaká se tehdy hrála v nočních klubech v Addis.

Ethiojazzové recepty

V čem se tedy ten váš ethiojazz liší od etiopské tradice?

V Etiopii máme 4 různé mody, což jsou tónové řady, něco jako indické ragy. Když skladba v jednom z nich začne, pak v něm také skončí. Ale já třeba použiju postupně všechny 4 módy v jedné skladbě. Ethiojazz je docela komplexní záležitost, s velmi specifickou strukturou akordů, vedením hlasů, basovou linkou, kontrapunkty. Nic z toho nebylo v lidové tradici, v níž ty policejní kapely hrály.

Hrál hudbu někdo ve vaší rodině?

Já byl první, ale k hudbě mají blízko moje děti, dcera skládá a píše texty. Má tři profese, studovala ekonomii, hotelový management a taky maluje, a můj syn je zvukový technik.

Vy jste ale vyjel do světa studovat něco úplně jiného než hudbu?

To je dlouhý příběh. V zemích třetího světa jsou podmínky zcela odlišné od vyvinutých zemí, kde je studium umění či hudby naprostou samozřejmostí . Vy se můžete rozhodnout třeba mezi hudbou a chemií, ale u nás to takhle nefunguje. My potřebujeme doktory, architekty, inženýry, a já si teď dobře uvědomuju, o kolik hudebních talentů jsme tím přišli. Takže, když jsem žil v Etiopii, tak nebylo ani pomyšlení abych studoval hudbu, i když jsem ji měl rád. Moji rodiče chtěli, abych vystudoval něco praktického, stal se inženýrem, pilotem či bůhvíco. Takže když jsem odjel do Anglie, studoval jsem stejně jako každý jiný spoustu předmětů včetně hudby – a na tu jsme měli vynikajícího učitele. Každý týden se hodnotila naše práce, vše co jsme udělali od pondělka do pátku. Moje matematika a fyzika byla v pořádku, měl jsem se přece stát inženýrem, ale moje výsledky v hudbě byly zcela výjimečné, takže mi doporučili, abych se na hudbu soustředil, protože právě v tomhle oboru mám nejlepší šance. A tak jsem pokračoval na londýnské Trinity College of Music.

Hudební summit v Nigérii

Což je stejná škola kde studoval Fela Kuti, potkali jste se někdy?

Během studií ne, až později.

Tedy v Nigérii?

Roku 1977 se tam konal obrovský panafrický festival, vystupoval tam Tabu Ley Rochereau z Konga, Stevie Wonder, Miriam Makeba, anebo Caetano Veloso z Brazílie. Fela byl zrovna někde pryč, ale byl jsem se podívat do jeho klubu, The Shrine.

Jak jste strávil léta, kdy v Etiopii vládla diktatura, nastal trvalý zákaz nočního vycházení a hudba utichla?

Byl jsem členem výboru Mezinárodní jazzové federace, kterou zaštítilo UNESCO, a tak jsem mohl volně cestovat. Sestavil jsem mírový projekt People to People, který čerpal ze všech koutů Etiopie, od severu až k jihu, měl jsem tři hráče na housle massengo, tři na krar, perkuse, hráli jsme po celém světě. Já se do politiky nemíchal, ale vím jedno, což bylo aktuální po pádu diktatury a je důležité dodnes. Abyste vybudovat stát, potřebujete inteligenci z různých oborů, doktory, inženýry, také politiky, moje místo je ale v hudbě a toho se držím.

Odkaz Glatt und Verkehrt festival http://www.glattundverkehrt.at/festival-en/program-11

Psáno pro Rock & Pop, 2011/11