Elektrické kořeny sufijského DJe

1. 3. 2005 | Rubriky: Články, Rock & Pop, 2005

Z včerejších trendů se stávají dnešní odpadky, trh zaplavují rutinní fuze etnických samplů s elektrickými rytmy. Ale nevylévejme dítě s vaničkou: mezi elektronikou a cizokrajnými zvuky existuje i dnes “divoká hranice” s legitimní tvůrčími projevy, které zatím do našich médií nepronikly. Pro některé z nich dokonce vznikly žánrové termíny. Brazilectro jsou éterické i šťavnaté transformace bossa novy, vznikající v Sao Paulu i v Londýně, zatímco v Electro-Bamako slyšíme čistě akustické kory,loutny i balafony z Mali, prošpikované elektrickými smyčkami. Ze všech zavedených škatulek vybočuje tvůrce, který žije v Kanadě a tvrdí o sobě, že není muzikant.

Mercan Dede (vlastním jménem Arkin Ilicali) vyrůstal na tureckém venkově, v 6 letech ho poprvé okouzlila flétna ney. V Istanbulu studoval novinařinu a fotografoval. K dramatické změně v jeho životě došlo, když jeho fotky otiskl kanadský časopis. Dostal nabídku uspořádat v Kanadě výstavu, získal stipendium ke studiu. “Ale to mi stačilo jen na školné. Dělal jsem uklízeče v baru, a v tom baru měli gramofony. Bylo to v letech 1987-88, techno právě začínalo. Zápletka proběhla podle obvyklého scénáře: DJ onemocněl, já jsem hrál. Bylo to strašné, všechny to otrávilo. Ale zjistil jsem, že to dokážu.”

“Nemám rád, když se věci škatulkují. Sufijský básník Rumi měl jedno velmi dobré rčení: ‘Když jsi všude, nejsi nikde. Když jsi někde, pak jsi všude.’ Pokud místo proklamací o válce v Iráku zahrajete na nějaký drobný nástroj z iráckého venkova, vypovíte tím daleko víc o tom, co se tam děje. Podle mě je budoucnost elektronická i folkloristická.”

Mercan Dede, nahrávky na internetu

Sufismus je islámská cesta k poznání. Sufijové věří, že hudbou se člověk může dostat do extáze a dojít k osvícení. Techniky k dosažení transu jsou různé, ale mají společné rysy: rytmus, opakování a vytrvalost. K sufijským uměleckým disciplinám patří poesie, tanec, stejně jako zpěvy qawwali známé od Nusrata Fateh Ali Khana.

Jellaludin Rumi, íránský filozof a básník, byl svojí otevřeností pravým opakem nynějších fundamentalistů. Narodil se roku 1207 v dnešním Afganistánu, jeho osud by byl velmi typický i pro dnešní éru masových migrací. Rumiho rodina utekla před mongolskou invazí Čingis Khana, usadila se v Turecku. Rumi založil řád vířících dervišů a jeho poezie dodnes žije v překladech v islámském světě i na západě. Sbírka Mathnavi-i Ma’navi, označovaná jako Sufijská Bible či Perský Korán, vyšla i v českém překladu pod názvem Masnaví, Básně vnitřního smyslu.

Sufi poems:


Rubriky

Poslední články