Knihy - recenze

Diverzita a udržitelnost, paralely mezi ekologií a hudbou

Objevovat souvislosti mezi oběma světy je inspirativní i praktické, jak ekologickou, tak hudební diversitu ničí průmysl, civilizace i kontroverzní síla známá jako pokrok.

30. 10. 2017 | číst vše...

Blues bez mystifikací

I když širší hudební veřejnost chápe blues jako dvanáctitaktové schéma, které zazpívá či zahraje i školák, kniha Co je blues odkrývá ty skrytější rysy. Například to, jak se jazyk bluesových textů otiskl do anglicky psané literatury, jak blues v počátku ovlivnilo jazz, a samozřejmě i africké kořeny. Autorem je přední americký specialista v oboru a též bluesový kytarista Elijah Wald.

6. 10. 2014 | číst vše...

Hudba za obzorem

Kolik dnes tak atraktivních žánrů bylo původně označováno za hudbu společenské spodiny: blues, tango, flamenco, a v jistém smyslu i punkrock. O nový pohled na toto téma se snaží kniha Tóny z okrajů: Hudba a marginalita, kterou napsala etnomuzikoložka Zuzana Jurková z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se svým odborným teamem.

8. 9. 2014 | číst vše...

Elektrická kytara porazila komunismus. A jak to celé začalo?

Nápad mapovat kulturní odboj proti totalitě dvacet let po jejím svržení možná leckoho překvapí, ale má svoji logiku: střídání generací zvyšuje poptávku po věcných informacích z doby, kterou od současnosti odděluje jakési pokřivené zrcadlo, blokující přenos zkušenosti z jedné strany na druhou. A navíc, kniha Svobodně! vyšla k letošnímu jubileu rozhlasové sítě, k níž vedle Svobodné Evropy (RFE) patřilo i Radio Liberty, vysílající do tehdejšího Sovětského svazu.

26. 12. 2011 | číst vše...

Piers Vitebsky: Sobí lidé

Sibiř je zřídlem fascinujících hudebních projevů - třeba hrdelního zpěvu, který v neuvěřitelně krátké době, během dvou uplynulých dekád, pronikl z kdysi izolovaných oblastí do celého světa. O životě sibiřských etnik toho naopak víme hodně málo. Okénkem do života obyvatel těch nejstudenějších míst naší planety je knížka Sobí lidé, kterou napsal britský antropolog Piers Vitebsky.

31. 8. 2010 | číst vše...

Česká hudba, i když střídmě, v Rough Guide

Dvacet let trvající expanzi fenoménu world music lze velmi exaktně měřit - například srovnáním po sobě následujících vydání encyklopedie The Rough Guide to World Music, která se pro znalce stala nepostradatelným zdrojem informací. Zatímco první vydání z roku 1994 mělo 700 stran, druhé obsahovalo už dva sedmisetstránkové díly.

26. 4. 2010 | číst vše...

Versteckte Stimmen

“Únava mě přemohla, autobus k řecké hranici mi ujel. Slunce pomalu vychází nad horami. Taxík mě odváží po kamenité cestě. Hraniční přechod z Albánie do Řecka je na pohled fascinující, ilegální přechod v těchto místech je naprosto vyloučen,” píše německý muzikolog Eckehard Pistrick ve své knize Versteckte Stimmen, Skryté hlasy. Pistrick v izolovaných horských vesničkách pohraničního regionu Epiros studoval hudební tradici, kterou UNESCO zapsalo roku 2005 na seznam Nehmotného kulturního dědictví lidstva: albánskou polyfonii.

30. 3. 2009 | číst vše...

Průvodce pro cestování ušima

Londýnské nakladatelství Rough Guides, dobře známé všem cestovatelům, vydává vedle turistických průvodců i průvodce hudební. Ten největší z nich, The Rough Guide to World Music, je zároveň jedinou existující encyklopedií, která přináší přehledné a fundované informace o hudebních stylech celé planety. Autoři ovšem museli vyřešit dilema, jak hudbu třídit, neboť pomyslné hranice mezi kulturami či styly se jen zřídka kryjí s hranicemi současných státních útvarů. Třídění podle světadílů a zemí nakonec zvítězilo, což znamená snadnou orientaci pro běžného čtenáře - ale samostatné kapitoly získala i etnika bez státního útvaru, jako jsou Romové, Pygmejové, Sámiové či Kurdové.

24. 12. 2007 | číst vše...

White Bicycles: making music in the 1960s, Joe Boyd

Z rockové literatury se stal během posledních dekád slušně prosperující průmysl, v němž vedou biografie i žánrové zaměřené studie. Od nich se Boydova kniha liší: vejdou se sem Bob Dylan, Fairport Convention, i John Lee Hooker, s nimiž všemi Boyd spolupracoval, společným jmenovatelem je hudební scéna 60. let. Pro ty, kdo nejsou zrovna pamětníky se sluší dodat, že Boyd v různých fázích své dráhy “objevil” Pink Floyd, Cream, Stevieho Winwooda, i pozdější členy Abby, ale žádný ze svých objevů nezúročil jako manažer, především proto, že nade vše chtěl produkovat alba.

15. 4. 2006 | číst vše...

Hudební cestopis z divokého východu

Novozélanďan Garth Cartwright vydal r. 2005 poutavou knížku o romské hudbě východní Evropy, Princes Amongst Men, Princové mezi lidmi, kterou lze považovat za předzvěst perspektivního literárního žánru: hudebního cestopisu. Autorův příběh může sloužit za příklad začínajícím novinářům. Ještě ve studentských letech získal Cartwright ceny za své texty o malířství a skateboardingu, což mu pomohlo financovat cesty na americký Jih a do Mexika. V roce 1996 mu deník Guardian udělil cenu za text o bluesmanovi z londýnského Brixtonu, v roce 2001 vypracoval pro humanitární organizaci Freemuse zprávu o hudební cenzuře a rasismu v romských ghettech v Rumunsku.

15. 5. 2005 | číst vše...

Americký kytarista Banning Eyre - o bydlení v Bamaku a malijském blues

Zatímco Učení dona Juana a další knížky Carlose Castanedy vyprávějí o osudech cizince, který se stal žákem mexického indiánského čaroděje, kytarista Banning Eyre sepsal své zkušenosti ze sedmiměsíčního studia u malijského kytaristy v Bamaku. Dobrodružné výpravy obou mužů do vzdálených kultur mají leccos společného: přinášejí spoustu intrik a nástrah, nutí vás překonávat bariéry, předsudky, vzájemnou nedůvěru i vlastní pochybnosti. To všechno popisuje Eyre v knížce In Griot Time, An American Guitarist in Mali (Temple University Press) - a navíc odkrývá i jednu utajenou zápletku z nedávné historie. Když Ry Cooder natáčel roku 1996 na Kubě Buena Vista Social Club, původně mělo jít o kubánsko-malijskou fuzi. Do Havany byl tehdy přizván Eyrův učitel…

15. 2. 2005 | číst vše...

Klezmeři

Americký klarinetista Joel Rubin patří ke generačním soupoutníkům Klezmatics, Rita Ottens je německá badatelka v oboru judaismu a hudební sociologie - a oba získali respekt jako světoví znalci židovského klezmeru. Společně sestavili řadu alb pro německou značku Wergo a v roce 1999 vydali knihu, která se nyní dostává na český trh pod názvem Klezmeři. Fundovaný překlad z němčiny představuje zároveň pro zdejšího čtenáře první vlaštovku….

15. 2. 2005 | číst vše...

Rytmus a čas v etnické hudbě

Pamětníci české alternativní scény pamatují Vlastislava Matouška ještě ze skupiny Relaxace, v niž hrál v 80. letech na tabla. V sestavě patřil k těm hudebně nejfundovanějším: studoval kompozici, muzikologii a hudební teorii. Od počátku 90. let sám přednáší etnomuzikologii na pražské AMU, patří k osamělým průkopníkům world music na naší akademické půdě, a v současné době pracuje na tom, aby se etnomuzikologie stala samostatným studijním oborem. Jeho doktorská práce o hudební kinetice přináší řadu postřehů a souvislostí, které jsou zajímavé i pro zvídavé posluchače, a především hráče na perkuse. Před několika týdny vyšla dokonce v knižním vydání, které doplňují dvě CD s bohatým vyběrem nahrávek - od Pygmejů, přes aboriginy až po instruktážní lekce významných světových bubeníků: Alla Rakhy a Zakira Hussaina z Indie, a egyptského mistra darbouky Hossama Ramzyho.

15. 2. 2005 | číst vše...

Phurikane Gila

Slovenská etnografka Jana Belišová strávila cestami na tato místa posledních 14 let a natáčela romské zpěváky v jejich domovech. Na veřejnost se ale plody její práce dostaly až nedávno - v romském zpěvníku, bohatě ilustrovaném cestovním deníku Phurikane Gila a na dvou albech. Vše vydalo Občanské sdružení Žudro, u nás je seženete v pražském obchůdku Romen, Nerudova 32. Paní autorka má pronikavý pozorovatelský talent a její texty nezůstávají nic dlužny působivým fotografiím a unikátním nahrávkám. Výbušná, ale křehká emocionalita, díky níž má romská hudba tak odlišný charakter, na vás dýchne i ze zdánlivě každodenních situací, které Belišová líčí v “romském cestopise” Phurikane Gila

15. 2. 2004 | číst vše...

The Rough Guide to World Music

World Music, to nejsou jen suchopárné popisy etnických tradic a bizarních hudebních nástrojů, ale také fascinující čtení o totalitním či koloniálním útlaku a kulturním odboji, příběhy tvrdohlavých muzikantů, samorostlých stylů, mystických rituálů i hudebních fůzí, které vznikly před staletími. Vtěsnat tohle všechno do jedné knížky se poprvé (a také naposled) podařilo autorům The Rough Guide to World Music před pěti lety. V prvním 700 stránkovém vydání této ojedinělé encyklopedie autoři roztřídili světové hudební dění podle zeměpisných oblastí do celkem 11 kapitol. I tak obsáhlá publikace měla ovšem určité mezery; uplynulá léta navíc přinesla množství nových jmen, do popředí pronikla řada donedávna obskurních stylů i muzikantů a zmapování si rovněž vyžádala záplava nových nahrávek i reedic. Výsledkem intenzivní práce zhruba osmdesátičlenného autorského teamu je důkladně přepracované druhé vydání, rozšířené na dva svazky.

15. 11. 1999 | číst vše...

Starší články »


Rubriky

Poslední články