2009

Tomáš Reindl

Se jménem Tomáše Reindla se na koncertních plakátech i v CD bookletech setkáváme ve velmi rozmanitých souvislostech: středověkou hudbu hrál s Vlastíkem Matouškem a skupinou Schola Specialis, doprovázel čínskou zpěvačkou Feng-Jün Song, pravidelně vystupuje s indickým hráčem na kytaru a sitar Amitem Chatterjeem, s iránským kytaristou Shahabem Tolouie i s obnovenou sestavou Al Yaman. S Amitem Chatterjee, dlouholetým spoluhráčem Joe Zawinula, natočil zpola živé a zpola studiové album Ragas of Meditation and Love.

11. 1. 2010 | číst vše...

Varhan Orchestrovič Bauer


Příběhy českých muzikantů kteří se prosadili ve světě působí zprvu jako velmi nepravděpodobná fikce, ale naštěstí nejsou vzácné. Vedle Markéty Irglové, Marty Töpferové se to podařilo i Varhanu Orchestrovičovi Bauerovi, když zkomponoval soundtrack k Formanovu filmu Goyovy příznaky, který přišel do kin roku 2006. Bauerova hudba doprovází i letošní film Hodinu nevíš režiséra Dana Svátka.

4. 1. 2010 | číst vše...

Hypnotix slavil dvacet let

Pražská skupina Hypnotix se zrodila v magickém čase na rozhraní dvou epoch: totalitní ledy pukaly, hudební obzory se rozšiřovaly. Její kapelník, baskytarista Michal Ditrich hrál od poloviny 80. let v průkopnické afro-reggae kapele Babalet se zpěvákem Alešem Drvotou, označovaným za praotce české reggae scény. Drvotova tragická smrt v autonehodě roku 1987 se stala traumatickým impulsem.

Ukázalo se totiž, že neexistuje český zpěvák, který by Drvotu dokázal nahradit, a že je tedy třeba hledat jinde, mezi cizinci. Jedinou multikulturní komunitou v tehdy hermeticky uzavřeném Československu byli zahraniční studenti z rozvojových zemí.

28. 12. 2009 | číst vše...

Klavírní alchymista Benjamim Taubkin

Brazílie je rozlohou i hudební pestrostí skutečným “subkontinentem” jižní Ameriky. K mezinárodně nejvytíženějším brazilským hudebníkům patří Benjamim Taubkin, všestranný hudební kouzelník s mnoha želízky v ohni. Několikrát vystoupil na festivalu v Rudolstadtu, letos v létě hrál spolu s Nana Vasconcelosem i dalšími brazilskými umělci na festivalu Glatt und Verkehrt v rakouském městě Kremži, o němž jsme už podrobněji informovali. Následující rozhovor s Taubkinem tuto kremžskou reflexi uzavírá.

21. 12. 2009 | číst vše...

Sophie Hunger, dcera diplomata a klauna

Málokterá zpěvačka dokáže okouzlit hlasovými nuancemi a muzikantskou vynalézavosti, aniž by si přitom pomáhala řečí těla. Sophie Hunger ze Švýcarska tu sílu má. Získá si vás jen zpěvem, i kdyby přitom stála za betonovou zdí.

Své první album nahrála se skupinou Fisher, druhé byl do-it-yourself projekt, natočený sólově v obývacím pokoji. Zpěvačce pomohlo zviditelnit se: její krajané The Young Gods si ji vybrali jako předkapelu, stejně jako trumpetista Erik Truffaz, s nímž ještě jako zcela neznámá vystupovala v Praze a Brně. Truffazův basista Marcello Giuliani pak produkoval její studiové album Monday’s Ghost, které pochybující amatérku proměnilo v rychle stoupající hvězdu. Nynější popularita v Německu, Švýcarsku a Francii je ale podložena kritickými superlativy, a to i ze země tak hudebně nekompromisní, jako je Británie.

14. 12. 2009 | číst vše...

Speed Caravan, rocková transformace arabských stupnic

Speed Caravan byli jednou z nejčastěji vystupujících zahraničních kapel na našich letošních festivalech. Hráli v Praze v rámci přehlídky Respect Plus, na Sázavafestu a na Colours od Ostrava, kde vznikl tento rozhovor.

Kapelník Mehdi Haddab spolu s computerovou hráčkou Hermione Frank působili v u nás relativně známé skupině Ekova. Dalším a dodnes fungujícím Haddabovým projektem je DuOuD, spojení dvou arabských louten oud s elektronikou. Zatím jediné album Speed Caravan, Kalashnik Love, vyšlo v Anglii na značce Real World a u nás v distribuci Indies. Vedle originálů obsahuje i coververze skladeb “Galvanize” (Chemical Brothers) a “Killing an Arab” (Cure), v níž hostuje Rachid Taha. Haddabovým životním programem je elektrifikace arabské loutny a transformace tohoto bezpražcového klasického nástroje do rockového hudebního jazyka.

7. 12. 2009 | číst vše...

Naná Vasconcelos: Brazílie jako africký skanzen

Brazilský večer měl v Kremži důmyslně vystavěnou gradaci. Jako první přišel na podium Naná Vasconcelos, který před třiceti lety v triu Codona dokázal na první pohled primitivní hudební luk berimbau spojit s jazzovými vizemi Dona Cherryho a Collina Walcotta. Na jeho sólový úvod navázala Marlui Miranda s improvizacemi na melodie Indiánú z Amazonie a v závěru první poloviny se připojil Trilok Gurtu. Interview s pianistou Benjamimem Taubkinem, který vystoupil ve druhé polovině, přineseme příště, v následujícím rozhovoru odpovídá Naná Vasconcelos.

23. 11. 2009 | číst vše...

Robert Zollitsch & Linna Gong: Osamělá plavba mezi Východem a Západem

Robert Zollitsch z Bavorska spolu se svojí čínskou manželkou, zpěvačkou Linnou Gong, vytvářejí hudbu jaká nemá obdoby. Tím, že typicky čínský způsob zpěvu propojili se západním kompozičním a aranžérským myšlením, se jim podařilo zbourat kulturní bariéru. Pro Evropany je výsledek mnohem stravitelnější než “normální” čínská hudba, ale přitom stále velmi překvapivý, a pro Číňany tato cesta otevírá nové světy. Vedle skládání repertoáru Zollitsch občas hraje se skupinou své ženy na bavorskou citeru, v závislosti jestli mu to zrovna na turné zrovna dovolí péče o jejich dvě malé děti.

9. 11. 2009 | číst vše...

Hafez, Goethe a iránská cenzura

Sestry Mahsa & Marjan Vahdat sice žijí v Teheránu, kde také natáčejí, ale jejich alba se tam prodávají ilegálně. Od islámské revoluce totiž ženy smějí v Iránu vystupovat jen před segregovaným ženským publikem. Mahsa to komentuje s téměř nezúčastněným nadhledem: “Absence ženského hlasu silně poškozuje iránské kulturní dědictví.” Ale problémy mají i muži. Kvůli cenzuře i nevypočitatelnému chování režimu přestala řada těch nejlepších iránských umělců vystupovat před domácím publikem, což ale nijak nesnižuje zájem o jejich koncerty v cizině. Klasická hudba Iránu má stejně hlubokou historii jako indická, která je na Západě daleko známější, a tak není divu, že poptávka evropského publika roste. Mahsa Vahdat povede 14. -15. listopadu workshop Perská tradiční vokální hudba, v rámci série Hlasohled, kterou pořádá Ridina Ahmedová.

2. 11. 2009 | číst vše...

Valravn, temperament stejně nevypočitatelný jako severské počasí.

Pokud se domníváte, že stylové barvy severské hudby lze vtěstnat do trojúhelníku vymezeného stálicemi jako Värttinä, Hedningarna a samozřejmě Björk, pak je nejlepší čas tento předsudek zrevidovat, zvláště pokud jste letos na festivalu v Rudolstadtu zažili skupinu Valravn. Rodiště její zpěvačky, souostroví v zahraničních atlasech označované Faroe a v českých Faerské ostrovy je cosi jako Kapverdy severu. Obyvatelstvo obou zmíněných souostroví odpovídá svým počtem nepříliš velkém městu, ale po hudební stránce se jedná o velmoci.

26. 10. 2009 | číst vše...

Shahab Tolouie: Siločáry hudby Iránu i flamenca se protínají v Praze.

Obliba flamenca v českých zemích stoupá a flamenco navíc inspiruje mladé hudebníky z krajů zeměpisně mnohem vzdálenějších. Zcela mimořádným hráčem je původem iránský kytarista Shahab Tolouie, který žije v Praze a letos vydal své první album Tango Perso.
Shahab toho do svých 35 let stihl víc, než jiní dosáhnou během celého života. Studoval hudbu i nástroje své vlasti Iránu, objevil španělskou kytaru i flamenco. Za ne zcela jednoduchých podmínek odjel flamenco studovat do Sevilly, kde strávil dva roky, naučil se všechny ty jazyky, které ke svému životu v cizině potřeboval, a usadil se v zemi, která je kulturou i temperamentem jeho vlasti značně vzdálená.

19. 10. 2009 | číst vše...

Salah Dawson Miller: Pouštní blues na Respectu

Navzdory hospodářské krizi byla uplynulá festivalová sezóna nezvykle štědrá, a to jak tuzemská, tak u našich sousedů, což průběžně zachycují rozhovory v dnešním i příštím vydání této rubriky. Pro publikum červnového Respectu byla objevem trojice Juldeh Camara-Justin Adams-Salah Dawson Miller, výjimečná jak národnostním, tak instrumentálním složením. Londýnský kytarista Justin Adams je dlouholetým spoluhráčem Roberta Planta, producentem “elektrických rebelů-básníků” Tinariwen ze Sahary, a zjevně i významnou kapacitou trendu zvaného “pouštní blues”. Juldeh Camara pochází z důležitého rodu griotů ze západoafrické země Gambie, rozložené podél stejnojmenné řeky a díky koloniální historii zcela vklíněné do státu Senegal. I když trojice hraje bez basy a rockových bubnů, dokáže vytvořit úctyhodnou zvukovou hladinu.

12. 10. 2009 | číst vše...

Etiopie, Brazílie i Irán na festivalech střední Evropy

Doba, kdy jsme nejen za hudbou Afriky, ale i končin relativně blízkých, jako je třeba Skandinávie, museli jezdit do Rudolstadtu, Berlína či Würzburgu, naštěstí už patří minulosti. V pestrosti máme ale stále co dohánět.

Zvláště v “menšinových žánrech” jsou zahraniční festivaly finančně, a díky tomu i programově, bohatší než naše. O to cennější je, že několika tuzemským festivalům se podařilo tento handicap překonat: pražskému Respectu, Folkovým prázdninám v Náměšti nad Oslavou, či ostravským Colours.

5. 10. 2009 | číst vše...

Hypnotix

I když tuzemská média Hypnotix zdaleka nedocenila, ve světě jsou už 20 let úspěšným exportním artiklům. Jako jedna z mála českých kapel účinkovali na festivalu v Roskilde, který patří k největším v Evropě, i v německém Rudolstadtu, který je kontinentální paralelou britského Womadu.

21. 9. 2009 | číst vše...

Hudba divokého východu XI

Předešlý rozhovor vznikl loni v září v Budapešti během společné večeře na hudební konferenci Region. To nejpřekvapivější téma interview o Hamarově konfrontaci s rumunskou tajnou policií vyplynulo jaksi mimoděk v průběhu konverzace dlouho po vypnutí nahrávacího přístroje, a v první části rozhovoru otištěného v minulém čísle UNI je reprezentovaly dvě věty. Letos v červnu přijel Muzsikás do Prahy po mnohaleté pauze na festival Respect, a tak vznikla příležitost toto bílé místo zaplnit.

14. 9. 2009 | číst vše...

Starší články »


Rubriky

Poslední články