2009

Hudba divokého východu X

V druhé části rozhovoru vypráví Dániel Hamar, basista maďarské skupiny Muzsikás, o svatebních kapelách z maďarských vesniček v Transylvánii. “My jsme na ty naše houslisty zkoušeli různé triky. Třeba jsme k nim přišli domů, aby nám nahráli nějakou melodii, a pak jsme se vymluvili, že se nám zasekl magnetofon, jestli to nemůžou zopakovat, ale přesně stejně. Oni souhlasili, ale přitom to zahráli úplně jinak. Udělali jsme to čtyřikrát dokola, a každá ta verze měla podstatné rozdíly oproti předešlým.

7. 9. 2009 | číst vše...

Hudba divokého východu IX

“Márta Sebestyén mě vzala koncem 70. let na svatbu do Transylvánie,” píše Simon Broughton v maďarské kapitole hudební encyklopedie Rough Guide to World Music. “Vlakem jsme jeli přes noc, pak několika autobusy a nakonec jsme se doplahočili do vesničky v Karpatech. Spousta bahna, slivovice i divoké hudby hrané na otlučené nástroje. Velmi vzrušující, zvláště proto, že jsme ilegálně bydleli u venkovanů v soukromí a obávali se Ceau­escovy policie Securitas.

31. 8. 2009 | číst vše...

Marta Töpferová

V New Yorku žijící česká zpěvačka Marta Töpferová vyjíždí několikrát za rok koncertovat do Česka. Letos na v červnu se u nás oproti předchozím turné zdržela několik dní navíc, naplánovala si totiž, že své nové album natočí ve studiu Sono. Loni v létě jste zpívala pro osm tisíc lidí v New Yorku jako předkapela skladatele Philipa Glasse. Změnila jste na velkém podiu nějak repertoár oproti klubovým koncertům? Doprovázel mě tam stejný kvartet, s jakým jsem přijela do Čech, a hrála jsem svůj obvyklý repertoár. Dodatečně jsem zaslechla, že si nás Philip Glass pochvaloval.

27. 7. 2009 | číst vše...

Táncház, maďarský underground (Hudba divokého východu VIIII)

Předchůdci hnutí táncház byli etnografové Zoltán Kallós (*1926) a György Martin (1932-1983). Ten jako sběratel navázal na odkaz Bély Bartóka, ale na rozdíl od něj studoval maďarské tance, jejich strukturu, regionální odlišnosti, vývojové varianty i spřízněnost s tanci sousedních národů. “György Martin nám půjčoval své nahrávky a poskytl hnutí etnomuzikologický základ,” vzpomínají členové Muzsikáse. Role zakladatelů hnutí je připisována dvěma studentům architektury se zálibou v hudbě. Houslista Béla Halmos a zpěvák Ferenc Sebö zvítězili koncem 60. let v TV soutěži s vlastními skladbami a odmítali teorii, že autentická lidová hudba je to, co hrají cikánské orchestry v budapešťských vinárnách. Jejich zájem je dovedl až do vesnice Szék, dnes považované za hudební oasu transylvánských Maďarů. Žily zde zhruba tři tisíce Maďarů, 150 Rumunů a kolem 15 Romů.

20. 7. 2009 | číst vše...

Rupa and the April Fishes

Před 40 lety bylo San Francisco zaslíbeným městem hippies. Jaká hudba se tam hraje teď? Skupinu Rupa and the April Fishes vede zpěvačka z Indie, v repertoáru písně ve čtyřech světových jazycích a 21. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Rupa Marya se narodila indickým rodičům v Kalifornii, část mládí strávila v jižní Francii, část v Indii, a vedle hindštiny, angličtiny a francouzštiny do svých skladeb míchá i španělštinu. Obal debutového alba skupiny působí jako komiksová ilustrace Francouzské revoluce: Rupa odvážně třímá prapor, na němž nejsou žádné revoluční symboly, ale zeměkoule. Následující rozhovor vznikl v průběhu hudebního veletrhu Babel Med v Marseilli.

13. 7. 2009 | číst vše...

Transylvánská kulturní turistika za diktátora Ceauşesca (Hudba divokého východu VII) -

Zatímo členové Muzsikáse patřili k první generaci hnutí táncház, zpěvačka Irén Lovász se na svoji první expedici do Transylvánie vydala až v následující dekádě, roku 1980, ve svých dvaceti letech. Do jaké míry se takové výpravy otiskly do jejího zpěvu, vysvětluje moravský hudebník Jiří Plocek, s jehož skupinou Teagrass zpěvačka vydala roku 2000 album Wide Is The Danube: “Na těch jejích cestách se jí podařilo proniknout do míst, kde je lokální hudební kultura na stejném vývoji, jako byla u nás před sto lety, kde si lidé zpívají při práci či při rodinných příležitostech.” Irén Lovász tehdy vystupovala s Teagrassem na festivalu Hudba v pohybu v Rožnově pod Radhoštěm, kde mi poskytla rozhovor, z nějž pochází následující úryvek…

29. 6. 2009 | číst vše...

Pouštní blues mezi Gambií a Londýnem

“Někteří kytaristé mají tendenci hrát jako rockeři, kopírovat velké osobnosti, třeba Jimi Hendrixe. To mě neláká. Nejsem ten typ co otočí knoflíkem doprava a chce aby bylo slyšet jen jeho,” říká Justin Adams, jehož si Robert Plant vybral před osmi lety do své skupiny Strange Sensation. K nám ale přijíždí Adams se svým paralelním projektem, nazvaným prostě Justin Adams & Juldeh Camara.

14. 6. 2009 | číst vše...

Píseň o nezvaném hostu (Hudba divokého východu VI)

Maďarsko patřilo - hned po Jugoslávii - k relativně liberálním zemím bývalého Sovětského bloku. Zatímco v bělehradských či záhřebských knihkupectvích jste mohli koupit u nás zcela ilegální knížky od Alexandra Solžnicyna a George Orwella, v Maďarsku vznikl protipól sterilních, ale ideologicky protěžovaných folklorních ansámblů. Tento spontánní návrat ke kořenům získal jméno táncház [čti: tánc-ház] podle označení pro venkovské tančírny. Zatímco maďarské autority toto neoficiální hnutí opatrně tolerovaly, v Rumunsku, kam maďarští hudebníci odjížděli lidovou hudbu studovat, byly podmínky mnohem tvrdší.

14. 6. 2009 | číst vše...

Co všechno způsobil Filip Koutev (Hudba divokého východu V)

Charakteristické barvy bulharských vícehlasů, vedených těsně na hraně disonance, vstoupily do současného hudebního slovníku právě tak jako korsické polyfonie, hrdelní zpěvy, sámijský joik či pygmejské jódlování - ale na rozdíl od nich vznikly relativně nedávno. Filip Koutev (1903-1982) založil svůj ansámbl roku 1951, zpěvačky osobně vybíral ve vesnicích. V současné době vede ansámbl jeho dcera Elena Kouteva.

27. 4. 2009 | číst vše...

Pyatnitsky versus Moiseyev (Hudba divokého východu IV)

Onen “podvrtatný” ansámbl, který vedl Mitrofan Etimovich Pyatnitsky, vznikl ještě před bolševickou revolucí v Petrohradě, a později inspiroval ženské sbory Le Mystere des Voix Bulgares. U nás zatím neznámé okolnosti vzniku slavného bulharského ženského sboru byly i hlavním tématem následujícího interview s Joe Boydem, které proběhlo loni na podzim v Budapešti.

27. 4. 2009 | číst vše...

Babylonská hudební nadílka v Marseilli

Přístavy jsou těmi nejvýkonnějšími tavícími kotlíky, 20. století přineslo několik zásadních důkazů: jazz vznikl v New Orleansu, tango v Buenos Aires a Beatles v Liverpoolu. To, co se hraje na březích Středozemního moře, mapuje každoročně veletrh Babel Med v jihofrancouzském přístavu Marseille.

Navzdory krizi zažil Babel Med letos zatím svůj nejsilnější ročník, a svým programem Středozemí daleko přesáhl. K největším hvězdám patřila indická zpěvačka Rupa a skupina April Fishes z Kalifornie (v červenci hrají na Folkových prázdninách) a Novalima, peruánská skupina, jejíž album právě proniklo na vrchol žebříčku WMCE. Její mix lokálních tradic s elektronickými beaty svádí ke srovnání s Tango Projectem či Bajofondem i svým latinskoamerickým původem, ale realita je o něco složitější.

27. 4. 2009 | číst vše...

Skladatelé v říši stínů (Hudba divokého východu III)

V prvním díle seriálu se Joe Boyd, jeden z prvních západních producentů který mapoval hudbu Východní Evropy, zmiňuje o ruském divadelníkovi Igoru Moiseyevovi: “Vše co dělal, bylo komponované, v jeho ansámblech dominovaly masy… Po válce východoevropské totalitní země formovaly své vlády podle sovětského vzoru. Každá měla svého ministra kultury a ti se odešli školit do Moskvy a Moiseyev jim ukazoval jak budovat folklorní megaansámbly.”

27. 4. 2009 | číst vše...

Ivo Papasov (Hudba divokého východu II )

“Svatební hudba Ivo Papasova je nový žánr, který vznikl v 60. letech, kdy lidoví hudebníci začali používat elektrické zesilovače. K hlavním nástrojům patří klarinet, saxofon, akordeon či syntezátor, elektrická kytara, basa a bicí a rocková hlasitost. Roku 1980 jsem navštívila svatbu ve vesnici poblíž Haskova, kam přišlo asi 200 nezvaných hostí, někteří z nich až z několikasetkilometrové vzdálenosti, aby slyšeli hrát Iva. Kapela si postavila aparaturu na konci návsi a stovky lidí se připojili v tanci. Hudba trvala bez přestání po dobu 4 až 6 hodin a po večeři pokračovala další čtyři hodiny v místní škole,” píše v bookletu alba Balkanology specialistka na hudbu Balkánu….

27. 4. 2009 | číst vše...

Vynalezl Stalin world music? (Hudba divokého východu I )

V pop kultuře 20. století převládá anglosaská příchuť: od jazzu a blues, přes Hollywood, beat generation, Elvise Presleyho a Beatles až po punk-rock. Položme si ryze teoretickou otázku: jakou cestou by se pop-kultura ubírala, kdyby anglosaský vliv byl méně dominantní? Jedna taková alternativní cesta se rýsovala počátkem 60. let. Z Brazílie prorazila do světa bossa nova, která by zasáhla daleko silněji, kdyby tuto pomalu se formující příbojovou vlnu nesmetla lavina zvaná Beatlemania. Alternativní impulsy z lokálních, či chcete-li etnických kultur přicházely i v dalších dekádách. Jedním z iniciátorů těchto pozoruhodných, i když komerčně nepříliš významných podnětů byl americký producent Joe Boyd

27. 4. 2009 | číst vše...

Hudba z kubánského Absurdistánu

“Chci slyšet pravdu, ty vaše drobné lži mě už nezajímají, v hlavě z toho mám zmatek a schyluje se k bouři,” zpívá šestapadesátiletý písničkář Pedro Louis Ferrer ve skladbě Fundamento. Zatímco ve svobodném světě takové verše působí jako docela banální protest, na Kubě mají kouzlo spiklenecké výzvy, lákovou příchuť pečlivě utajených koncertů. Jinou ze svých falších písní, Conga Vegetariana, věnoval Ferrer svým vegetariánským přátelům z Norska, aby tím mezi řádky upozornil na fakt, že na Kubě se člověk nestává vegetariánem z přesvědčení, ale z holé nutnosti: maso je vzácností. Ferrerovy skladby přitom nejsou žádné jednoúčelové protestongy, ale sofistikované písně s muzikantskou hloubkou. Ferrer čerpá z hudby kubánského venkova, a své noblesní melodie zpívá s akustickým doprovodem.

27. 4. 2009 | číst vše...

« Novější články Starší články »


Rubriky

Poslední články