Britská folkařka na slováckém fašanku

1. 5. 2005 | Rubriky: Články, Rock & Pop, 2005

“Pro jednoho pochoutka, pro jiného jed,” říká Eliza Carthy.

Předávání cen BBC Radio 3 World Music Awards bylo dobrou příležitostí ke konfrontaci a srovnávání. Tak například: program uváděla houslistka Eliza Carthy, jedna z nejvýraznějších postav nové generace britských folkařů. Když na scénu přišel Argentinec Chango Spasiuk aby převzal cenu jako objev sezóny, Eliza se chopila houslí.

Argentinské chamamé a anglické lidové písničky, jak to jde dohromady?
To vymysleli v BBC, aby se vědělo, že konferenciérka je i muzikantka. Vybrali jsme 2 kousky, jednu zpívanou a tradiční polku. Ta polka se jmenuje Starosta.
Do Argentiny ji nejspíš přivezl Changův dědeček, ten byl z Ukrajiny. Ale v Argentině ji pak rytmicky zmodifikovali Indiáni Guaraní. Nemáte chuť za nimi vyjet?
Zatím nic neplánuju, ale před 3 týdny jsem byla na Moravě. Tam nás pozval starosta vesnice Komňa, pan Karel Navrátil. Bylo to v době karnevalu, kterému se u vás říká fašank. Hrála jsem pro místní taneční skupinu. Tancovali s šavlemi. Pili jsme slivovici, chutnala mi, ale bylo jí moc. Taky tam měli dechovku. Celá vesnice tancovala, všichni zpívali. To u nás už nemáme. Ty naše staré anglické písničky už nikdo nezná.
Ale vy zas hrajete na housle, to u nás umějí nejlíp na Horňácku.
Tam na housle nehrál nikdo. Hrála jen dechovka a taky spousta akordeonů. Jediným houslistou byla malá holčička. To mě překvapilo. Ale je pravda, že to bylo v nížině, daleko od hor.
Máte jako anglická houslistka něco společného třeba s houslisty ze Skandinávie?
Máme společné styly, písničky i příběhy. Lidé v minulosti hodně cestovali, víc než se předpokládá. Třeba tady v Newcastle se vyprávějí podobné pohádky jako v Rusku.
Co to vlastně obnáší, hrát lidovou hudbu na housle?
K tomu patří spousta svobody. Existují třeba archivní záznamy na voskových válečcích. Ta hudba je otevřená k interpretaci, máte naprostou volnost, jak s ní naložíte. Neexistuje správný způsob a zakázaný způsob. Můžete tam přidat rytmus, akordeon, cokoliv co tam dříve nebylo, máte možnost volby.
Ale přece existuje hranice mezi dobrým a špatným vkusem?
Myslíte? To je ale věc osobního názoru. Pro jednoho pochoutka, pro jiného jed.
Takže všechno berete?
Ano, mimo odpadků, špatné hudby. Ale i to je záležitost názoru. Jsou věci, které nerada, ale líbí se mi všechno, co lidé hrají s vášní.


Rubriky

Poslední články