Petr Dorůžka - World Music » Klavírní alchymista Benjamim Taubkin

Klavírní alchymista Benjamim Taubkin

21. 12. 2009 | Rubriky: Články, UNI, 2009

V Rudosltadtu vás publikum vidělo se zpěvačkou Monicou Salmaso či s instrumentálně vybroušenou kapelou Moderna Tradicao. Dnes na podiu dominují tři ženy s bubny, to je návrat ke kořenům?

Ano, chtěl jsem navázat kontakt s hudebníky z terénu, ne s profesionálními muzikanty z města. Abacai je asociace pro studium tradiční hudby, ne všichni jsou profesionálové. Tak třeba zpěvák Sapo Pemba, původně řidič náklaďáku, je naprosto unikátní, zná stovky písniček. Třeba staré pracovní písně polních dělníků, bílých i černých.

A ty bubenice zjevně reprezentují candomblé, tedy synkretický mix katolicismu a afrických náboženství?

Skutečně se jedná o mix, i když to není přesně candomblé. Mají třeba píseň o černé Madonně, to je krásný příběh. V brazilském spolkovém státě Mina Gerais jeden otrok říkal, že se mu zjevila Panna Maria a dostal za to výprask. Ale pak kolem toho zjevení vznikl kult. Stalo se to v hornatém vnitrozemí, hudba je tam daleko víc introspektivní, než na pobřeží. Pochází odtud třeba Milton Nascimento. Stovky lidí na procesí zpívají, křičí, bubnují, ale pak se zastaví před kostelem, dovnitř nemůžou. Církev ten jejich způsob víry neuznává.

Vy působíte v mnoha stylově velmi různorodých projektech, ale výsledky působí daleko organičtěji nežli nějaká naplánovaná fuze. V čem to je?

Když jsem vymýšlel harmonii pro projekt Abacai, což byly původně jednohlasé melodie, trvalo mi to dva roky. Nejde jen o to napsat noty, musí to dávat smysl. Teď jsem se vrátil z Maroka, z festivalu v Agadiru, dostal jsem nabídku se třemi dalšími brazilskými muzikanty a zkusit něco nového s místními. Dva z nich byli Berbeři, jeden Arab a jeden Gnawa. Ale to potřebuje čas: přijeli jsme tam o čtyři dny dříve, pozvali nás k sobě domů, společně jsme jedli. K hudbě přistupuji s respektem. Třeba bych nevzal sonatu od Schuberta a neudělal s ní tříminutový paskvil. Kdybych ale přece jen do něčeho takového chtěl jít, pak bych si s ní třeba rok hrál, abych zjistil co se s ní dá udělat.

Z článku v UNI, 2009/11


Rubriky

Poslední články